Cyklostezka Brno-Vídeň

Snad se Ti ozve někdo z Brna s praktickými radami pro pohyb cyklistů po Brně, já vyhledávám hodně cyklotrasy na mapy.cz - můžeš si tam dát i plánování trasy odkud kam a zvolit možnost "na kole". Ne vždy jsou ale úplně stoprocentní, ale spíš v tom, že některé stezky přibyly a ještě nejsou v mapě.

Osobně bych to vzala buď Křenovou ulicí až k řece a tam se napojila na značenou cyklotrasu, v podstatě je asi jedno, po kterém břehu, obě trasy se sejdou na soutoku Svratky a Svitavy, kde taky začíná ta vaše cyklotrasa Nerada se motám v městském provozu.
A nebo naopak od nádraží doleva - rušnou ulicí Nové sady a u řeky se napojit přímo na cyklostezku a po ní zase rovnou k soutoku. Tuhle trasu radí i na webu http://www.cyklobrnowien.cz/trasy/default.htm

Kdyžtak zkus prozkoumat i web http://www.brnonakole.cz/ - mapy vytvořené lidmi, co se v Brně na kole pohybují.

Jinak minimálně ta moravská část trasy bude v pohodě, žádné rušné silnice, žádné dramatické převýšení... A pěkná krajina, hned bych jela taky
Na kolik dní to plánujete?

Díky za rady Na tom vebu www.cyklobrnowien.cz se nějak nemůžu zorientovat Jedeme ve čtvrtek a návrat počítáme nejspíš v neděli, maximálně v pondělí, snad to bude v pohodě

Reaguji na Nikol123: No, ty interaktivní mapy jsou trochu složitější na orientaci, protože jsou tam znázorněny i další navazující cyklotrasy, tak je to trochu matoucí.
Píšou tam, že stezka má 130 km, takže sportovci by to dali i za jeden den, já jsem třeba takový relaxační a kochací a fotící cyklista, ale tu stovku za den taky dám, v tomhle terénu, takže myslím, že časově to zvládnete v pohodě

Reaguji na Nikol123: Tak co, jaké to bylo?

No, zážitky... První den jsme jely z Brna do Pasohlávek, to bylo nějakých 60 km. Druhý den Pasohlávky->Vídeň, což nám vyšlo jako 157 km (nevím, kde došli k tomu, že celé je to 136 km ). Pak ve den ve Vídni a poslední den 110 km do Altmaans, což je pár kilometrů před hraničním přechodem v Laa-tam jsme měly odvoz . Takže celkově to bylo přibližně 330 km za 3 dny jízdy (po Vídni jsme chodily buď pěšky, nebo metrem). Zážitek to byl skvělý, rozhodně jsem ráda že jsme vyrazily, jen pro příště bych si vzala podrobnější mapu (měla jsem vytisknuté to, co je na stránká cyklo Brno-Vídeň). V česku ale mapa nebyla potřeba, jen co jsme se dostaly na začátek, už to byla paráda, u nás jsme nezabloudily ani jednou, cyklostezka parádně značená. Při přejezdu přes hranice nám chvíli trvalo, než jsme si zvykly na jiné značení, ale ze začátku taky v pohodě. Zlom nastal někde u Mistelbachu, kde jsme nenašly, jak jet přes Eurovelo 5, tak jsme jely po Eurovelo 9 a čím blíže Vídni jsme byly, tím horší značení bylo a tím více jsme bloudily. Nakonec jsme se ztratily asi po 105 km někde na periferii Vídně, kterou bylo vidět z dálky, zbylých 52 jsme bloudily a hledaly kemp-to byl teprve adrenalin, dorazily jsme v jednu v noci Dalším problémem bylo, že ve Vídni mají sice obrovskou síť cyklostezek, ale nějak jsme nezjistily, jak jsou značené (jestli vůbec nějak jsou značené). Na zpáteční cestu to bylo to samé-na výjezdu přes cyklistický most nad Dunajem byla šipka na Eurovelo 9, další jsme ale už nenašly takže jsme si zajely asi 40 km špatně, což jsme zjistily celkem pozdě. Nakonec jsme se ale vydaly prostě na sever a nějakým božím zázrakem jsme se dostaly zpátky na stezku. Já už uvažovala, kde se dá koupit lístek na vlak do ČR, když vtom jsem zahlídla zelenou cedulku Eurovelo 9 a na ní byla šipka rovně-přísahám, že si nedovedete představit, jak jsem v tu chvíli byla šťastná, málem jsem se štěstím rozbrečela No a pak už to bylo v pohodě, v 17:00 jsme čekaly na auto u kravína v Altmaans a v 20:30 už jsem seděla na zahradě v Ostravě Všichni Rakušané byli neuvěřitelně milí, mnohdy nás zdravili, když jsme projížděly s naloženým kolem, jednou na nás dokonce volaly nějaké děti ze zahrady "Salut" Pokaždě, když jsme ve Vídni rozevřely mapu někde u přechodu, hned někdo přispěchal na pomoc a radil, dokonce když jsme pak už ve Vídni nemohli najít správnou cestu, radili nám dva poslíčci u jednoho hotelu-neuvěřitelně milí kluci, nabízeli nám jídlo vodu, nocleh... Jediný problém byl, že obvykle když si někdo nebyl jistý, kam nás poslat, řekl "Die gerade aus", což znamená něco jako Jeďte pořád rovně, čímž jsme si taky párkrát zavařily Taky jsem poznala, co to znamená hypoglykemie-když do sebe člověk nalije za den 8l vody, nemá vůbec hlad a pak vyšlape na kopec, sesedne z kola, podlomí se mu nohy, spadne do trávy, má černo před očima a ruce se mu třesou tak, že ani nejde otevřít čokoláda. V ten moment jsem snědla asi 7 oplatek a nasypala si do vody cukr, aby už se to neopakoval... A jako závěr bych podotkla, že celý čtyřdenní výlet mě vyšel na cca 3 500, z čehož bylo ještě 900 za servis kola, 400 za nosič, 600 za tašky, 130 za cykloláhev... A to jsme se nijak neomezovaly-šly jsme na pizzu, daly jsme si teplé jídlo v Pasohlávkách, v prátru jsme byly na nejvyšším řetízkáči světa... A těch nanuků co jsme snědly Má rada na závěr pro toho, kdo se chystá na tuto cestu-na české straně je to paráda, rovinka, ale jen co přijde státní hranice, je to jinak... Pozor na to Taky nezapomínat jíst, i když člověk nemá hlad (a energetické nápoje se mi na cestu zpátky vážně osvědčily) a vzít si podrobnou mapu Rakouska-česká vám je na ***. A hlavně se nebát zeptat-ve Vídni umí anglicky každý důchodce a každý rád pomůže. A hlavně se nebát a vyrazit-byl to úžasný zážitek, o kterém se nebudu stydět vyprávět vnoučatům