Co nejméně bolestivé ukončení vztahu

31917

už si vážně nevím rady a jsem z toho zoufalá, 2 roky mám přítele. náš vztah byl od začátky na dálku viděli jsme se jen přes víkend, ale poslední rok se vidíme tak průměr jednou max. dvakrát za měsíc, strašně mi to začalo vadit, hlavně Když kolem byly samé páry a já jsem si uvědomila že ho mám ráda ale uz ho nemiluju... nejdřív jsem tim vztahem na dálku trpěla a plakala a teď jsem si vybudovala blok nevím jak inak to nazvat. .. Nesnáším skype, a upřímně už se na ní ani tak netěším ... on je pozorný, ohleduplný a hlavně mi pořád říká jak mě milují ale já vím, že to nemá budoucnost. Kdyby mám alespoň jistota, že poskončení školy dojede za mnou ale ani to ne, mel sem dojet už na Ing ale nedojí a to byl více měně zlomový bod(mně je 23 jemu 223 vím, že mu tím strašně ublížím když se se sním rozejdeme, bojím se jak to zvládne,či se nezrouti.... a cítím se jako mrcha, že chci dát kopačky někomu kdo mne miluje, ale nepomůžu si i nejsem takto šťastná a tento pocit trvá již více než půl rok ... více méně jsem rozhodnuta to ukončit ale nevím jak ... nevíte jak to udelat co nejméně bolestivě? rady čo delat, čo ne... v mém minulém vztahu jsem dostala kopacky já, strašně se toho bojím je mi z toho na nič....na druhou stranu si říkám, že lepší teď než za 2 roky když on sem nedojde a já se dům vrátit nechci ... vzdálenosť medzi náma je vyše 200km a obávám se, že jsem se zamilovala se do někoho jiného....

Dorothee

Úplně tě chápu, musí to být těžké Rozchodů mám pár za sebou, a musím říct, že nikdy to nebylo lehké. Většinou jsem byla iniciátorkou rozchodu já, takže to vypadalo, že pro mě bude daleko jednodušší se s tím vyrovnat, ale paradoxně jsem po rozchodu trpěla pokaždé daleko víc než partner. Ti chlapi se ze všeho nějak rychle dostanou, hned si najdou další holku, klídek pohoda, takže o něho bych starost neměla No ale abych se dostala k dotazu, myslím, že to nebolestivě udělat nejde, ať to provedeš jakkoli. Jinak ještě doporučuju film Kopačky

31917

vím, že mu tím ubližim a nechci ale už dál nemůžu,...
je mi z toho nanič
ďekuji za názor

Anabel

Nad něčím podobným jsem už několikrát také přemýšlela, bylo období, kdy jsme to partnerem měli těžké a já to také chtěla ukončit ikdyž jsem ho stále milovala a stále miluji, jsme pořád spolu ale teď to podstatné... Nejvíce by mě trápilo jak by bylo jemu, protože je na mě hodně citově připoutaný a když jsem si představila, jak by byl doma sám a chodil by jak tělo bez duše a brečel by a také by ho to moc zničilo. Ale jak už píše Dorethee, tak má pravdu, že chlapy se s tím vyrovnávají trošku rychleji, takže si myslím že asi nějakou chvíli by z toho byl špatný ale jestli by byl více s přáteli a měl možnost být častěji mezi lidma, tak by z toho byl dřív venku než si myslíš. A také by mi moc pomohlo kdyby jsme se domluvili na kamarádském vztahu a sem tam se sešli a popovídali si jak se máme, ikdyž vím že to tak jednoduché není. Jen si uvědom, že jde POUZE O TEBE a především záleží na tvém štěstí.

Anabel

Nad něčím podobným jsem už několikrát také přemýšlela, bylo období, kdy jsme to partnerem měli těžké a já to také chtěla ukončit ikdyž jsem ho stále milovala a stále miluji, jsme pořád spolu ale teď to podstatné... Nejvíce by mě trápilo jak by bylo jemu, protože je na mě hodně citově připoutaný a když jsem si představila, jak by byl doma sám a chodil by jak tělo bez duše a brečel by a také by ho to moc zničilo. Ale jak už píše Dorethee, tak má pravdu, že chlapy se s tím vyrovnávají trošku rychleji, takže si myslím že asi nějakou chvíli by z toho byl špatný ale jestli by byl více s přáteli a měl možnost být častěji mezi lidma, tak by z toho byl dřív venku než si myslíš. A také by mi moc pomohlo kdyby jsme se domluvili na kamarádském vztahu a sem tam se sešli a popovídali si jak se máme, ikdyž vím že to tak jednoduché není. Jen si uvědom, že jde POUZE O TEBE a především záleží na tvém štěstí.