Omlouvám trošku delší úvod.
Moje kolegyně s přítelem a se svými rodinami "najeli" před čtyřmi lety na čistě duchovní Vánoce. Děti nemají, takže se rozhodli se neobdarovávat. Odpadly jim stresy z předvánočního shánění dárků, vánoční svátky si užívají jen tím, že jsou prostě všichni spolu, nepřemýšlejí, jestli koupili vhodný dárek..., všichni to přijali a je jim tak dobře.
Netvrdím, že tohle se musí vylučovat s naším vnímáním Vánoc, krásnou atmosféru si můžeme udělat všichni. A taky ten pocit, že udělám někomu radost, ten je k nezaplacení.
Ale čím jsem starší, tím víc mě ta nakupovací horečka, která začíná někdy v říjnu, unavuje a od Vánoc strašně vzdaluje.
Jako dítě jsem Vánoce milovala jednak samozřejmě kvůli dárkům, ale taky díky rituálům, které jsme jako rodina každoročně dodržovali. A možná jsem se na ně těšila víc než na samotné dárky (ale nevím, jestli si to teď s odstupem spíš nechci myslet ).
Kdybych sama neměla dceru, je velice dobře možné, že bych, když to řeknu velmi stručně, dárky zrušila taky. Ne proto, že by mě obtěžovalo vymýšlet a shánět, ani ne proto, že bych trpěla nedostatekem lásky ke svým nejbližším, ale jednoduše proto, že bych si Vánoce chtěla užít trochu "jinak".
Je mezi vámi někdo, kdo Vánoce slaví, ale nestaví je na dárcích?
Bylo by fajn dočíst se tu o zvycích, které vám Vánoce zpříjemní, o tom, co vám dokáže navodit tu správnou atmosféru, co vrací tyhle svátky alespoň trochu tam, čím ve své podstatě jsou...
Filozofické úvahy mi nevadí
Jen bych prosila v klidu a bez zbytečných vášní a napadání těch, kteří to mají jinak
I když s tebou musím souhlasit v tom, že Vánoce se mění v jakýsi konzum, já si je bez dárků představit neumím. Hrozně ráda někoho obdarovávám Ale jinak bych řekla, že u nás jsou Vánoce hlavně o tom, že se sejde celá rodina a to žádné dárky nahradit nemůžou...
my jsme na podobný systém najeli taky, je mi 23, Vánoce trávím ještě s rodiči, i když bydlím s přítelem - s tím si to oslavíme sami předem...protože jsme si s rodičema řekli, že už nemá cenu dávat si dárky - dáváme si je celý rok, a když něco potřebujeme, koupíme si to hned...takže Vánoce trávíme v pohodě, těšíme se na cukroví, kapra, salát, a máme svoje tradice, který dodržujeme o to víc, než dárky...
Musím říct, že si to užíváme....s mamčou pečeme cukroví a posloucháme u toho speciální kazetu, kterou máme už snad 20 let, a nikdy jindy ji neposloucháme, smějeme se tátovi když čistí kapra, zdobíme stromeček prastarýma kouličkama a u každý si vypravujem, kde jsme ji koupili(nemáme sady,ale jednotlivý kouličky), společně děláme salát, atd.... večer si užijeme večeři, a každý rok přece jen nějaké dárky máme, ale opravdu každý má jen jeden, a vždycky blbost - třeba vloni jsem dostala omalovánky a pexeso předloni jsem dostala papír s nakreslenými hodinkami - koupili jsme je ale až v únoru, v klidu spolu, mohla jsem si aspoň vybrat....
BlackCoffee
My si dárky dáváme pouze s rodiči a sestrou a se zbytekem rodiny už ne. Domluvili jsem se tak, neboť jsme se shodli, že už nevíme co komu koupit, protože každý všecko má a když něco chce tak si to koupí. Takže se pak všichni sejdeme a je to fajn i tak Možná i lepší než kdy předtím
také budu delší.
Vánoce ztratily veškeré kouzlo.když já byla malá,tak za komančů nic nebylo,žádné megaobchody s hračkama,my jako děcka jsme vůbec netušily co nám Ježíšek přinese.a rodiče pak schrastili neuvěřitelný věci.Tuzex,příbuzný v zahraničí,podpultˇáky a co já vim.pod stromečkem se objevily úžasné věci,které ani naše fantazie nevymyslela.
dneska?děti vidí nejen v reklamách,pohádkách,ve školkách,ale i v hyperpodejnách tolik věcí!a všechny chtějí! a my na to nemáme!
výsledek velmi smutný.děti jsou dneska u stromečku dokonce zklamané.nikdy nemají dost.a neni to výchovou.v dnešním světě je absurdní si myslet,že někoho vychováte ke skromnosti.
já Vánoce nesnášim.dělam je kvůli dětem a se sebezapřením.dárky příbuzným a kamarádům vůbec nevedu.ne proto,že bych byla tak chudá či sobecká,ale nevidim důvod.
mam pocit,že obdarovávat se v době hojnosti,kdy je všude všechno k sehnání,je jen trapas.
mě když dá někdo dárek,tak musim dělat jakou mam hroznou radost a přitom vidim,že to je sehnatelná věc,že jsem si jí mohla koupit sama a vlastním vkusem.
mrzí mě ten obdarovávací kult.někdo tady na Omlazení založil téma ve smyslu co jako koupit do 50 kč.
tak to je přesně ta pitomost kterou nesnášim.nemohu uvěřit,že mají lidi skutečně obrovskou radost s těch hromad krámů jako jsou svíčky,plyšové zvířata,mýdla atd.atp.
víte co,kdyby se lidi o Vánocích scházeli jen pro radost a všechny své prostředky věnovali místo pitomostí do jednoho jediného dárku pro sebe..(nemyslim tedˇděti,tem ano)
byl by to fajn zvyk,sejít se na Boží hod a říct:tenhle pěkný kabát jsem si koupila letos k Vánocům díky tomu,že jsem nemusela kupovat malé a zbytečné dárky Vám ostatním.a babička by zas řekla:a já si letos koupila týdení lázně,taky proto,že jsem nemusela kupovat nic Vám.a děda by řek:a já mam vystaráno s fotbalem na celý příští rok. atd.
no a nakonec bysme si řekli,že se máme rádi,že jsme tu spolu proto,sníme si tu svíčkovou a hotovo.
tak to je moje představa.protože já stejně vidim,jak ty naše dárky jsou z více než poloviny zbytečné,prodávají se pak na aukrechmposílají se dál a td.
a kdo z toho jediný těží?obchodníci!
tak jen je podporujme dál,atˇsi mastěj kapsu!
já se téhle hry účastnit nechci,až děti vyrostou,dáme si do vázy jmelí ,sníme kapra a konec.
jsem připravená na vážné odpůrce a nevadí mi to.jsem ráda za toto téma,alesponˇjsem si mohla trochu uvolnit ze stresu.
BlackCoffee
a to si ani nedovedeš představit, jak jsem si ty omalovánky užívala celý Vánoce a pexeso byo hitem silvestra....dva měsíce před státnicema jsem si omalovávala Medvídka pú ale fakt to udělalo radost, mnohem víc než cokoli jinýho....
v dnešní době je to většinou o tom, že si každý - i děti, řekne co přesně chce, a nakonec to i dostane...tak kde je to překvapení?
To máte pravdu, dířv bylo dárkem i to, že jsem na vánoce měli banány a ananas, který se přes rok normálně nesehnal.
My si k vánocům dáveme jenom maličkosti max. do 200,-Kč, dětem samozřejmě víc a aby měli víc menších dárků ( omalovánky a každou pastelku zvlášť) a samozřejmě musí tam mít hračku (jsou malé). Večer ale pouštíme lodičky, rozkrajujeme jablka, dopoledne chodíme do lesa nazdobit zvířatům stromek a další různé blbinky.
Příbuzní z druhé strany jsou opak, takže dětem dávají spoustu hraček. Přiznám se, že potom udělám uklid a staré hračky zabalím a dám na půdu. Vyndám je za 1/2 roku a vyměním je. Tak mají vánoce 2x do roka.
To je právě hrozně těžký na ty vánoce, když jsem byla malá, tak jsem měla hroznou radost, že jsem dostala něco, co jsem si přála a to proto, že jsem si to nemohla koupit..
Dnes, už si můžu koupit v podstatě cokoliv co chci, jako každý z mé rodiny a to co si koupit nemůže, na to já ty peníze taky nemám...
Ale nevím, u nás by se to asi neuchytilo to "neobdarovávání", prostě tak žijeme odjakživa... a já osobně pro některý členy rodiny ráda sháním dárečky, když vím, co je potěší, u jiných třeba vůbec netuším (tradičně děda, táta)...
Ale když se na tom rodina shodne, tak si myslím, že by to mohlo být moc hezké... třeba až budu bydlet s přítelem, tak si to tak uděláme...třeba si dáme "pod stromeček" nějakou krásnou dovolenou a bude
Snažím se té atmosféře, kterou jsem vnímala jako dítě, přiblížit, ale nejde mi to. Možná už jsem na to prostě velká.
Pamatuju si, jak jsem milovala, když jsme se večer 24. po večeři a dárcích všichni vydali k jedné babičce a šli jsme takovu zkratkou přes pole do druhé vesnice a mně pod sněhulema křupal sníh (fakt nekecám, ale i u nás na jihu republiky sníh býval) a strašně jsem se těšila na tu pohodu se všema tetama a sestřenicema, které tam potkáme, i když jsme se setkávali každou neděli. Pak druhá babička, půlnoční a domů. Ta atmosféra, kdy se člověk nadechl a věděl, že jsou Vánoce...? Kde to je?
BlackCoffee
podle mě to s věkem ztrácí to kouzlo, jako malá jsem byla napjatá jak struna, teď dostanu obálku s penězi a nebo se bojím kdo co zase proboha vymyslel... jediný co je fajn, že se ty lidi sejdou když už nic
Cituji Sick: neuchytilo to "neobdarovávání",
nedávno jsem četla nějaký článek, kde psycholog přímo varoval před zvykem nedávání si dárků, prý to vede k nevážení jeden druhého.....no nevím, já bych to tak neviděla, sama bych nejraději něco takového zavedla, nebo aspoň omezila, ale zatím to kvůli dětem to nejde.
Přiznám se , že nemám nemám ráda nakupování dárků, nerada je dostávám, nerada je i vybírám pro někoho (ano přiznávám, i když takového to klišé- raději dárky dávám než dostávám zní daleko líp ))) ), a zdaleka nejde jen o vánoce, to je neustále něco, svátky, narozky, výročí, mikuláš,vánoce, přijde mi, že celý rok nedělám nic jiného, než přemýšlím, kdo příští týden, měsíc něco slaví.....
Cituji Elsa: nedávno jsem četla nějaký článek, kde psycholog přímo varoval před zvykem nedávání si dárků, prý to vede k nevážení jeden druhého
Tak to bych si teda ráda přečetla
holky souhlasím, kdyby bylo na mě, tak jsem Vánoce kompletně zrušila..minimálně měsíc všichni lítají kolem dárků...lidi jsou nevrlí, ženské si neodpočinou (...vánoční úklid a podobné blbiny) a pak je to během 2-3 dnů všechno pryč. Už tě se děsím toho nakupování ..... vážně nevím co darovat , jelikož jak bylo uvedeno všichni všechno mají...asi to celé zajistím tento rok přes intenet. Děti nemáme, takže kdyby bylo na mě (bohužel jsme pod velkýmn vlivem rodičů...už nebydlíme doma, takže Vánoce trávíme na střídačku u jedněch a poté u druhých...kteří bohužel na Vánocích dost lpí), tak nakoupím ty největší mňamky, za které je mi v průběhu roku líto utrácet a sedíme s přítelem a se psem u nějakého príma filmu....anebo klidně bych si nechala líbit vánoční večeři se známýma v nějaké príma restauraci a klidně nevšedně a to bez kapra třeba se závanem nějaké orientální kuchyně..... A HLAVNĚ KLÍDEK , SMÍCH, A POHODA
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.