Jsme s přítelem spolu téměř dva roky, z toho půl roku spolu žijeme. Do vztahu jsme šli poměrně brzy, seznámili jsme se na internetu, po pár dnech jsme se sešli a po 14dnech začli vztah. Začátky byly jako všude jinde krásné. Byli jsme spolu takřka pořád, bavili jsme se spolu. Ani po sexuální stránce jsme neměli problémy, milovali jsme se i 5 denně Tehdy mě to ještě bavilo. Už před stěhováním jsme měli hodně rozepře, přítel neumí ustupovat a přál si mnoho dle sebe. Já se ani moc stěhovat nechtěla. Teď, když spolu žijeme, si říkám, co tady vůbec dělám. Máte taky s přítelem stavy, že jsou dny, kdy ho nade vše milujete a dny, kdy by jste se sebraly a šly nejraději pryč? Já si tohle teď prožívám hodně často. Zrovna dnes to na mě opět padlo. Něco jsme probírali a ptám se ho, zda-li mě vůbec poslouchá "ne!"... Říkala jsem mu, že mám strach o svou mámu, je ji zle, jeho to ale vůbec nezajímá, má rád asi jen sám sebe, svou rodinu a všichni ostatní jdou mimo něj. Nikdy se mě nezeptal, jak se mamka má, jak se mají sourozenci. Když je nemocný on, všichni aby kolem něj skákali. Když jsem nemocná já "no a co"...on kýchne a umírá, já se nehýbu a uklízej, vař a všechno Už mě to tady nebaví. Žádné slůvko pochopení, ocenění, žádná zábava. Taaaak střašně bych si přála býti s chlapem, se kterým bych byla šťastná Ten můj pořád nad vším jen pindá, skoro nic nejí, hoodně věcí mu totiž nechutná a když uvařím něco, co se mu už od pohledu nelíbí, nejí. Asi bych od něho ani neuměla odejít. Bojím se, že by mi asi bylo smutno. Ani nemám sílu na to odejít. V podstatě už ani nemám kam - mám, ale nechci Mám tady akorát samé zákazy, připadám si jako by to byl můj krkavčí otec a ne přítel. Ještě ke všemu mám vedle domu jeho rodiče, kteří jsou stejní. Bojím se, být jednou dítě, že by mi ho snad vychovávali oni a ne já Co mám dělati
Po dvoch rokoch zamilovanosti väčšinou príde vytriezvenie. Vieš si prestaviť s tvojím priateľom spoločnú budúcnosť, výchovu detí a pod.? Ak nie, podľa mňa je zbytočné strácať čas s tým, že by to niekedy mohlo byť inak - nebude.
Souhlasím s Lusindou .... lepší už to asi nebude a teď když ještě nemáte žádné "závazky" tak se odchází snáz, než když pak se probereš a zjistíš že máte dítě, že jste manželé a pak už to bude rozvod a to je horší ....
Mám něco podobné. naštěstí spolu nežijeme. začali jsem spolu moc brzy a teď toho možná oba litujeme, že jsme se víc nepoznali. Ale bojím se že mi bude smutno když se s ním rozejdu
Řeším to denně
Zkus si vzít papír a napiš si jeho plusy a mínusy a zkus si od něho dát třeba týden pauzu uvidíš jak ti bude Možná že už jsi s ním protože už jsi na něho zvyklá ...
Cituji lusinda: Reaguji na Saga:
Máte děti?Ne.
Jste manželé a máte společný majetek?Ne.
Pokud ve vztahu nejsi šťastná a spokojená tak odejdi nebo si s přítelem promluv a nastavte si nová pravidla.
Lusinda to vystihla naprosto přesně, není do dodat... Nedávno jsem někde četla motto, že pro všechno, co v životě děláme, jsme se rozhodli sami, proto máme i právo to kdykoliv změnit. Myslím, že tady to platí obzvlášť.
Nemáme děti, nejsme manželé, asi naštěstí. Teď jsme měli v práci klučinu, milý, usměvavý - jsem si říkala, proč takový není i můj Nikde spolu nechodíme, nic spolu nezažíváme. Jsou dny, které jsou boží a říkám si díky za ně, a jsou dny, kdy sedím, brečím a představuju si, že bych chtěla povahově úplně někoho jiného. Jen nejsem člověk co umí něco hned utnout a jít dál. Neumím od něj odejít, pořád si říkám co s ním bude - co bude se mnou? Zase sama? Tak radši přežívám a říkám si, je mladý (22), dospěje a bude líp....
Reaguji na Maui: naprostá pravda..
Když jsem to přečetla..tak me napadlo jen odejít.Mužes zkusit mu to vysvetlit a neco změnit..ale většina lidí se nemění..a už vubec ne tyle typy..
Cituji petka1990: ty jo a ted ze zvědavosti.. není ve znamení berana?
Hm, a jo, ono je totiž jenom 12 druhů lidí.
Sago, promluvte si spolu, třeba taky cítí problém a třeba oba dva přijdete na to, že spolu jen čekáte na někoho jiného a lepšího...
Ja žijem podobný život, ako Ty, akurát som na tom ešte horšie. Mám takého manžela a sme spolu 8 rokov Je náladový, nepríjemný, ja ho nezaujímam, miluje len sám seba. Ak Ti môžem poradiť, pokiaľ Ti už teraz vadí jeho správanie a nevieš si s ním predstaviť budúcnosť......radšej to ukonči čím skôr. Dopadneš, ako ja.....30na krku a život v manželstve bez lásky a pochopenia.....je to o ničom
Reaguji na AlmaSinger: Promluvte, to on moc nezná tohle, já mluvím, bečím a on "co ti zase vadí"... Takža tak.
Děvčata dám vám příklad jedné situace. Byla jsem jednou na noc u mamky, a on pro m měl pro práci přijed. Přijel, jakýsi nafučený nebo co. Celou cestu domů se mnou nmluvil. Ptala jsem se ho, jestli si večer nedáme víno, on že ne že by ho bolela hlava a byl by unavený. Doma se mnou taky nemluvil, tak já s ním taky ne. Večer jsem se o ptala, jestli si můžu přepnout tv, on že jo, že jde stejně pryč. Říkám a kam, na pivo. Tak se mnou si víno nedá ale na piiivo, to jooo. Přišel v noci, a myslel si, jak se k němu budu lísat, haha.
A takové situace citového vydírání, máme doma často.
A taky vím, že tady si popíšu, pobulím ale stejně s tím pr.d udělám, protože na tohle, já jsem sra.čka Někde ho mám asi ještě ráda.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.