Chtěla bych napsat knihu

A to myslím, že je právě problém. Myslím, že internet je v tomhle opravdu nedocenitelný, protože člověk na něm může jít "s kůží na trh" v relativní anonymitě a jen jeho vlastní talent a schopnosti jsou tím, co mu buď získá (či naopak nezíská) čtenáře. V současnosti, kdy vychází hromada vpodstatě brakové literatury- (Nakupuji občas v Levných knihách různé klasiky světové beletrie ,jenž jsou zde pouhými perlami na dně v tom všemožném balastu, u kterého nepřestávám vycházet z úžasu, že to vážně někdo vydal) - je myslím naprosto postradatelná další kniha, vzniklá jen z dojmu "dělají to všichni, tak já můžu taky".

ale neměly bychom ji odrazovat.

ať to zkusí. jediné, co může ztratit, je čas a iluze. nebo může získat. každopádně je třeba být realista a vše výše uvedené mít v hlavě.

pro mě je brak i viewegh (nebo obráceně? kýhovýra) a jak ho lidi čtou.

Podle mě jestli chceš napsat knihu, klidně začni a nikoho se neptej Otázka je jestli to chceš psát pro sebe nebo kvůlu penězům. Kdyby to byla druhá možnost tak bych doporučila zaměřit se více na okruh zákazníků, zjistit, které knihy jsou v kurzu apod. Může se stát, že to, o čem budeš psát se setká s nezájmem.
Určitě koukni na tuto stránku , najděš tam spoustu dobrých tipů.
Za mě tedy: Směle do toho! Držím palce

Reaguji na Teresita:
Já jsem přece neřekla, že si tvých rad nevážím.
Jen nechápu, že tolik lidí, co nemá se psaním moc společného, napsalo a vydalo svou knihu.
Teď budu mluvit obecně. Pokud člověk něco chce, po něčem touží, tak si zatím jde a je mu celkem jedno jestli si ostatní o něm myslí, že na to třeba nemá.

Znám dost lidí ve svém okolí, kteří umějí skvěle jazyky a řekla bych, že by mohli zkusit štěstí ve světě. Že by na to zkrátka měli. Ale oni po tom netouží.

Pak znám také případy lidí, do kterých bych ani v nejmenším neřekla, že by např.do ciziny jeli. Protože moc dobře vím, že pro jejich úspěch jim chybí např. znalost toho jazyka.
Ale jsou to lidé, kteří si věří a chtějí si za tím jít....a nakonec se jim to také povede

No,asi jsem hodně odbočila od tématu.

Reaguji na PetiD:
Děkuji za tip na dobrou stránku.

Reaguji na Papagai:
Poslední rekace byla spíš na slečnu, co se do mě navážela, že mám blbej den, či co...

A vidím, že začínáš dělat mezery za čárkama a tečkama. Výborně! Hned se to čte o něco lépe, opravdu - to teď myslím naprosto vážně.

Takže i když si někdo myslí, že prudím, k něčemu ta rada přece byla (snad). Ale teď už vážně končím, jdu opravovat někoho, kdo mě za to zaplatí.

Reaguji na Teresita:
já taky neříkám, že by měla být v každém druhém slově chyba nebo kdyby někdo napsal ve slově vítr "ý" ano i toto může někdo napsat. Nicméně si nemyslím, že gramatika je opravdu takový kámen úrazu. Otázkou by pak ovšem bylo, jestli by ta korektura nestála více než všechny ostatní náklady na tisk. Podle mě se daleko hůře opravuje špatný slovoslet nebo vychytávání přebytečných slůvek v textu než i/y.
Potenciální tchán vlastní vydavatelství takže vím o čem mluvím

Tak zrovna mě se to na střední stalo Ceý diktát bez chyby- a pak toto. Nechápu jak jsem to dokázala- učitelku málem trefilo a máma si mě dobírá doteď.

já souhlasím s Teresitou. Plno lidí fláká pravopis a gramatiku, plno lidí dokonce nepoužívá ani diakritiku - po vzoru sms. Pokud se chci živit tím, že budu psát a někdo to po mě má číst, mělo by to mít běžnou úroveň! Tu ale někteří považují asi za přežitek nebo nevím.

Reaguji na Papagai: nejlepší bude začít psát ten blog
Mám kamarádku, která píše několik let knihu, a očekávám že si ji brzy přečtu - najde-li někoho, kdo knihu vydá.
Takže proč ne? Držím palce

Na internetu je spousta stránek, kde pisálci vkládají svoje příběhy - zkusila bych to prvně tam, nebo ten blog. Ona idea je to krásná, což o to, ale někdy má člověk plnou hlavu nápadů a po pár stránkách zjistí, že to až tak nejde, a není to podle jeho představ a podobně. Vydání bych řešila až bych to měla napsaný. Nakonec si klidně můžeš nechat vyjet pět výtisků jak se dělají diplomky a bakalářky a dat to těm, komu bys chtěla, pokud Ti de jenom o psaní a né přímo o vydělávání na knížce. Ono taky knížky asi dnes nejsou až tak velkej byznis - všechno je na netu.
Zároveň je dobrý prvně získat nějaký ohlasy čtenářů - někdo Ti třeba řekne, že tohle už četl v jiné knížce. Je toho tolik, že se nechtěně prostě můžeš trefit do nevhodnýho stylu, tématu...
A gramatika...tak..je fakt, že jakejsi projev na počítači by člověk mít měl - kdybych byla vydavatel a někdo mi napsal silně nekorektně, asi by mě to nepopohnala vstříc, ale to je všechno tréning. Nikdo učenej z nebe nespadl a i ta gramatika se dá naučit. Sice je pěkný spolíhat se na korekturu, ale vážně by všem přišlo normální třeba to s těma čárkama? (To navíc slečna určo zvládne omezerovat sama )
Spíš než románem bych začala teda těma povídkama a zkusila si, co na to lidi řeknou. - Pokud chceš vydávat pro lidi. Četla sem spoustu povídek s hodně špatnou gramatikou a ještě horším příběhem a bohužel si to ti lidi absolutně neuvědomovali. Takže pozor na nesebekritickej pohled na věc.

Bukowski měl nejspíš štěstí hlavně v tom, že psal něco, co nikdo jinej ne v době, kdy se toho někdo ujal. Ale upřímně - měnil by s ním snad někdo životní dráhu? (a to je to můj oblíbenec...) A vůbec - on byl semestr na vejšce, ne? Fakt měl tak špatnou gramatiku?

Já mám někdy šílený nápady, že?

Tak na tom nic šílenýho není, jen to chce zkusit nanečisto. Jedině tak zjistíš, jestli to vlastně vůbec chceš. Já třeba teď píšu bakalářku - hlava plná nápadů, idee veliký a postupem času je fakt, že je to v němčině, ten nejmenší problém.
Ono je třeba pak i pro Tebe škoda, kdybys to napsala a nakoncu zjistila, že ti všude chybijou mezery - proto je dobrý pozkoumat, poučit se a tak. On i během toho procesu tvorby a srovnávání s ostatníma člověk nabere trošku jinej náhled na věc.
A ani kdyby to nevyšlo na knížku, tak bych se nevzdávala té internetové prezentace. Spousta autorů má dost povedený blogy, nebo už svoje stránky a su si jistá, že kdyby to samý z fleku vydali, tak si to jejich početní čtenáři pudou koupit - takže už mají jakoby svoje publikum dopředu daný. Bohužel to celý není běh na krátkou trať - hlavně z toho důvodu, že by pak člověk mohl mít dost hnusne pocit vyhoření a zbytečnosti celé práce.

Já už nějaké zkušenosti s psaním mám. Na gymplu mě v tom hodně podporovala naše češtinářka...takže jsem měla hodně fejetony v Mladé frontě a na několika národních soutěží(musim se pochlubit) jediný problém je v opravdovém dopsání knížky. Já mám v hlavě spousty nápadů, ale nikdy to nedopíšu do konce. Prostě mě to v půlce přestane bavit.

Jinak jestli ta knížka bude dobrá, tak spousta vydavatelství hledá nové mladé talenty. Sestra kamaráda takhle napsala knížečku rozhovorů s lidmi z okolí, poslala to a hned v prvním nakladatelství jí přijali a ten samý rok za ní dostala cenu Magnesia Litera....což je nejvyšší česká literární cena. A prvotní nápad napsat knihu měla stejný s tebou..prostě se jen vypsat

Reaguji na Janissinka:
To je povzbudivé, děkuji
Já se asi vážně potřebuji vypsat, protože své pocity, myšlenky nemůžu věčně nutit svým blízkým, jinak by se mnou začali trávit postupně méně času. Někdy je dost zatěžuju svýma úvahama)

Jo a ještě -ač to sama nesnáším, ale evidentně je to užitečný- co tak si napsat osnovu? Zkoušelas? Třeba jen tak zhruba čím začneš, čím budeš pokračovat a jak to asi ukončíš. Témata, příběhy, o kom o čem. Taky je dobrý mít u sebe furt tužku a papír a třeba když tě napadne nějakej vtipnej obrat, tak si ho zapsat. Mě třeba nejzajímavější nápady lítají hlavou když se snažím usnout.