Čakry a jejich čištění

Jsem začátečník v oblasti čaker a zkoušela jsem to základní cvičení s představou rozkmitávajících se barev..no máte zkušenost s tím, že se vám může udělat špatně? udělalo se mi dobře, cítila jsem příliv energie ale zároveň pak pocit na zvracení, zvláštní představy v hlavě...

Sám sem s tím bojoval. Zkus tohle, je tam i dost lidí, co ti můžou poradit.

http://esoterismus.cz/blogs/entry/Aura-%C4%8Dakry- a-energetick%C3%BD-syst%C3%A9m-%C4%8Dlov%C4%9Bka

Čakry si čistím pravidelně a můžu říct, že se po tom cítím vždy jako znovuzrozená. Používám k tomu léčivé kameny, hudbu a vizualizaci. Jsem prakticky samouk, učím se z knih. Když jsem tento proces dělala poprvé, měla jsem před tím smíšené pocity a nevěděla jsem, co od toho vlastně čekat.
Stalo se mi, že jsem se u čištění jednotlivých čaker rozplakala. Znamená to, že špatné emoce a zážitky, na které se člověk snažil léta zapomenout vyplavaly na povrch. Uleví se vám.
Po skončení se cítím úplně jinak-líp.Těžko se to vysvětluje někomu, kdo na podobné věci nevěří, nebo je nezažil

Mám dojem že je o čakrách napsaných mnoho nesmyslů. Pro ty, kdo chtějí opravdu něco dělat s čakrami doporučuji překlady originálních starších Indických a jiných Východních textů. Protože odtud termit čakra pochází a s ním i učení které se čakrer týká. Výmysly některých západních rádobymistrů bych vůbec nebrala v úvahu.
Česky a Slovensky vyšla počátkem devadesátých let Šiva samhita, kde je něco o čakrách, jinak k tomu patří ještě Gheranda samhita. Pro angličtináře jsou volně na netu v PDF.
Jinak je anglicky dobrá Sat chakra nirupana a The serpent power, přeložil John Wooodroffe (A. Avalon). Česky je možno ještě najít volně na netu od Richarda Willhelma, Tajemství zlatého květu. Čínská Taoistická alchymie. Ale tam je čakra Adžná nazývaná "nebeské srdce" a čakra Anahata "srdce z masa".
Na východě existují dva odlišné postupy pro práci s čakrami.

Někteří Originál východní mistři doporučují koncentraci na jednu čakru.
Svami Raghavanand pro příklad napsal:" Meditace na různé čakry nepřichází v úvahu. Nikdo nedokáže otevřít všechny čakry během jednoho života. Důležité je co největší prohloubení jedné meditace. Ne více meditací. Při meditaci na jednu čakru se energie nižsších center sama přiřadí."

Ale názory na to, na kterou čakru se zaměřit se různí, zřejmně podle cílů adeptů.
S. Raghavanand například doporučoval koncentraci na čelní čakru Adžná. V knize Tajemství zlatého květu, překlad Richarda Willhelma, se doporučuje tříměsíční koncentrace na "nebeské srdce" - čakra Adžná kvůli jejímu uklidnění - a následné přenesení mysli do "srdce z masa" - čakra Anahata - pomocí sledování dechu. V této čakře pak mají meditovat mnoho let i během běžné denní činnosti, dokud se neotvře.
Podobný postup doporučoval v jedné ze svých knih i dr. Eduard Tomáš.
Obecně jsou na východě dva směry, i když na západě je obvykle prezentovaný pouze jeden z nich a to buddhistický. Cituji z předmluvy k českému vydání Tajesmví zlatého květu:
"— na rozdíl od evropských „jogínů“, pro něž jsou tyto orientální cviky pouhým sportem —
dospívali téměř vždy ke kýženému centrálnímu zážitku, takže lze říci, že tu jde o dokonale
osvědčenou metodu, jakčínská mentalita (která je, jak správněukazuje C. G. Jung, až do nejnovější doby v některých základních směrech podstatně odlišná od mentality evropské)
dosahuje určitých duchovních prožitků. Nejen že se člověk vymaní z pout vnějšího zmateného světa, ale různé sekty si kladou i mnohé jiné cíle a usilují o ně. Nejvyšším stupněm je úsilí dospět tímto vysvobozením buď buddhistické nirvány anebo, jako např. podle spisu, kterým se zabýváme, spojením duchovního principu v člověku s přidruženými psychickými silami získat možnost žít dále po smrti ne pouze jako vágní pokleslá stínová bytost, nýbrž jako vědomý duch. Mimo to a často spolu s tím působí směry, které se snaží takovouto meditací ovlivnit jisté vegetativně animální životní procesy (po evropsku bychom tu mohli mluvit o funkci endokrinních žláz) posílením, omlazením a normalizováním životních pochodů, čímž se překoná i smrt, takže se připojí k procesu života jako jeho harmonické zakončení: Duchovní princip (schopný dále samostatně žít jako duchovní tělo vytvořené vlastními silami) opustí pozemské tělo, a to pak zbude jako vyschlá slupka, asi jako kukla po vylíhlé cikádě..............." Zhruba materialisticky, ale přezto poměrně výstižně podané.
Buddhisté obecně pokládají jakoukoliv formu existence - podle představitele barmských buddhistů, ketrý vystupoval v polovině devadeátých let v jedné z českých televizí i existenci andělů a světců v ráji i samého boha jako utrpení, které odmítají. Nirvána pak má být únik z koloběhu životů a rozplynutí individuální osobnosti - odpovídá zhruba paramatmanu joginů. To je cíl, který se povětšinou prezentuje v Evropě. O druhém směru se většinou taktně mlčí.
Na východě procházejí všechny čakry výlučně jogini, chtějící probudit kundalini - hadí sílu a ukončit koloběh životů. Procházejí šušumnu aby ji pročistili a hadí síla mohla volně vysoupit.
Jinak samotné procházení všech čaker nemá žádný praktický účel. Řeči o jejich harmonizaci pochází většinou od našich evropských "rádoby" mystříků vydělávajících peníze na lidech hledajících poznání a tak vymýšlejí různé nové, často úplně nesmyslné postupy, jen aby přišli s něčím novým, neotřelým, a zaujali a přitáhli zákazníky.