Ahoj holky, chtěla bych se zeptat, jestli by vás štvalo, kdyby se váš bývalý ženil a ještě by zval na svatbu vaše kamarády (tedy vaše kamarády, se kterými jste ho seznámili, když jste spolu chodili). Sice už s ním nejsem rok a půl a téměř rok mám nového přítele. Ale to, že se žení, mě štve! Kor když si bere holku, kterou znám a měla jsem jí za kamarádku, dokud mě kvůli ní neopustil. Dokonce to na konci vztahu chvíli táhl s ní i se mnou. Byli jsme spolu tři roky.
Díky za názory.
No a co vlastně zmůžeš? nic Tak se tím netrap a věnuj se svému příteli
Být tebou bych se mu to snažila přát nebo bych to aspoň předstírala, on i všichni okolo budou mít pocit, že jsi sebevědomá, přející žena a že nemáš s tím žádný problém. Tohle je podle mě ta nejúčinnější zbraň- předstírat nezájem a klid. A soustředila bych se třeba více na svého partnera, někam bych s ním zašla, např. v den svatby. A svým kamarádům bych s úsměvem popřála ať se na té svatbě hezky baví, ikdyž by to ve mně vřelo. Ale vím, že je to těžké držím palce
Naprosto souhlasím s trvalkou, takhle nějak bych to řekla já. Mohu se zeptat, z vašeho tehdejšího rozchodu jsi se ještě pořádně na nohy nepostavila, viď. Nemyslím to nijak zle, ale poukazuje to na tvou reakci k tomu, že se on žení. Zkrátka to je život a je třeba si to uvědomit. Chápu, že tě to štve, kord když je to s někým, kdo byl dříve tvojí přítelkyní. Ale na světě je spoustu jiných dobrých duší, které ti ten život zpříjemní a proto to ber tak, že i kdyby ta svatba nebyla s tvou tehdejší přítelkyní, ale s někým jiným, výsledek bude stejný. Přeji hodně sil.
Ahoj, tak tohle mám taky za sebou už nějakou chvíli - a musím se přiznat, že mě to tedy štvalo hrozně:- taky chodil se mnou a s ní chvíli najednou, ona pak otěhotněla a už to bylo. Nejhorší je na tom ta bezmoc
Cituji bucinek07: No a co vlastně zmůžeš? nic
nakonec jsem to udělala jak píše trvalka,
Cituji trvalka: předstírat nezájem a klid.
Cituji trvalka: ikdyž by to ve mně vřelo
, já jsem dokonce byla takový "masochista", že jsem přišla na jeho rozlučku se svobodou Ke svatbě jsem jim napsala pěkné blahopřání - ale poslat ho musela kamarádka - to už bylo nějak moc i na mně... Dnes jsem dávno štastně vdaná, ale jak mi bylo tenkrát, si pamatuju přesně..
Nedávej vztek a jiné negativní pocity najevo, jinak budeš za chudinku. A nebylo by to hezké ani vůči tvému současnému příteli. Ale chápu tě - taky by mě to štvalo.
Stalo se a naopak jsem mu to moc přála, protože má super manželku, už i 3 měsičního Kryštofa. Dokonce jsem byla na svatbu pozvaná,ale přítel byl mimo a mě se tam samotné nechtělo.
Měla jsem moc hezký vztah s jeho rodiči, to mě na našem rozchodu štvalo asi nejvíc.
Jinak být tebou, tak se pokusím to vypustit z hlavy a zkus mu to přát. Nejste spolu už dýl, máš nového přítele, tak se raději věnuj vašemu vztahu
Mě to bylo úplně jedno, sice jsme byly spolu docela dlouho, ale rozešla jsem se já s ním, tak to je úplně jiná situace, než když se rozešel on s tebou a ještě kvůli ní, to by mě asi taky štvalo...ale kašli na to, když dáš najevo, že ti vadí, tak to nikomu moc nepomůže.
Moji kamarádi tam naštěstí nepůjdou A současnému příteli ani nemám v plánu to říkat. Jenom mě zajímají vaše názory a jak byste to braly vy.
môj ex sa tiež oženil s kočkou, pre ktorú sme sa rozišli a boli mu na svadbe naši spoloční kamaráti... to, že sa žení, mi nevadilo, trochu ma mrzela jedna kamoška, že mu išla na svadbu, ale inak nič, aj to som prekonala. naše životy sa rozišli, síce to vtedy bolelo, ale rýchlo som pochopila, že to bolo to najlepšie, čo sami mohlo stať.
si si istá, že si za tým, keď ťa to štve?
no mě tohle přesně čeká taky za dva měsíce...ale já jsem už s tímto problémem vyrovnána dávno a vlastně třeba já jsem happy, protože mám mnohem lepšího přítele než je on...jen bohužel ty city s tím měly porblém než to pochopily.) ale třeba to není ani láska, ale spíš to že ty by ses chtěla vdávat...co kdyby to bylo naopak? štvalo by tě to? nebo není to jen zvyk? já třeba až po pár letech přišla na to, že je to pouze zvyk..no po 7 letech už bylo na co zapomínat....a pokud tě to štvě z lásky? stéjně s tím nic neuděláš...spíš si snaž zachovat chladnou hlavu a běž se vyřvat někde na pole, něco tam třeba rozbij a bud lépe..časem na to zapomeneš...
Reaguji na jesterka486:
Chápu, že tě to štve, není to úplně jednoduchá situace, hlavně, pokud tě kvůli ní opustil.
ALE - jak ti radí holky, nedávej mu to najevo, hezky mu popřej a říkej si, že věci se dějí z nějakého důvodu. Ono to "přebolí", pokud to tedy ještě bolí. Mně se moje první láska, což je něco jiného, ale stejně, oženila loni v létě a já mu to strašně přála, protže přítelkyně, resp.teď už jeho paní a on jsou naprosto dokonalá kombinace a souhra. A tak to má být
Držím palce, ať to zvládneš.
My se spolu nebavíme. Nerozešli jsme se v dobrém, takže mu rozhodně nic přát nebudu. Při rozchodu mě dost ponížil a řekl mi spoustu hnusných věcí, který jsem si podle mě fakt nezasloužila. Takže já nemám absolutní důvod mu něco přát. Nebolí mě to, jenom mě to prostě štve.
Reaguji na jesterka486: Tebe prostě štve, že je šťastný (notabene s tvou bývalou kamarádkou) a dává to veřejně najevo, přitom tebe při rozchodu ponížil. Být tebou: ignoruj ho, mysli si svoje a snaž se udělat sebe šťastnější, než vypadá on teď. A hlavně ho přestaň řešit a udělej tlustou čáru.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.