Bydlení na internátě

obecně se připrav na to, že začátek prostě bude náročnější, ale jakmile se seznámíš, zvykneš si a zajedeš si nějaký režim, bude to fajn. Zpětně na intr i na střední školu vzpomínám opravdu moc ráda. I když se mi na začátku prváku zdálo, že to neni možný, byli jsme super kolektiv (absulutní většina z nás byla na intru a dost to pomohlo). Samozřejmě se objevila i ponorka, 5 dní v týdnu jsme byly společně ve škole i na jedné chodbě intru, ale vždycky to brzy přešlo. Co se týče učení, nakonec jsme všechny za intr byly rády. Jednak se vždycky najde někod, kdo ti poradí nebo vysvětlí, co nevíš. Nestane se, že bys zapomněla úkol (všichni kolo ho dělají nebo se tě třikrát přijdou zeptat, jak ho děláš ty. Je pravda, že na základce, když (už) jsem se něco potřebovala učit, řikala jsem si to nahlas. Na intru jsem se naučila učit potichu. Vždycky se ale dá najít i místo, kde nikoho nebudeš rušit....
Určitě mi to pomohlo i v osamostatnění. Spoustu věcí si zařizuješ sama. Když jsem pak šla na vejšku do neznámého města 250 km daleko, neměla jsem žádný problém si cokoliv sama najít nebo zařádit. V prváku jsem v klidu zvládla bydlení na kolejích a od druháku jsme si potom s kamaádkama našly podnájem....

Ja jsem byla na intru 2roky, byla jsem na pokoji s 1holkou, koupelnu a wc jsme meli sami pro sebe vlastní. Holky vsechny byly po 2,kluci po 3,chodis v teplákách, nebo v cem chces. bylo to tam fajn. Alkohol tam obcas nekdo na pokoji mel, ale ze by ten intr byl nakej pajzl to rozhodně ne.

Ségra bydlí na intru v Písku a nemůže si ho vynachválit. Ano, zkazilo jí to - začala kouřit a občas pije, ale pokud se nenecháš, tak se nic nestane. Je to jak píší holky, taková zkouška vyspělosti, jestli se necháš zkazit nebo ne a jak si poradíš s problémy bez pomoci rodičů. Ségra si tam našla spoustu dobrých přátel a řekla bych, že je na nich jaksi závislá. Je těžké jí odtamtud na víkendy dostat domů, prostě je tam opravdu šťastná a vede si svůj vlastní život a musím uznat, že jí to někdy zatraceně závidím

Ahoj, jsi na tom dost podobně, jak jsem před čtyřmi lety byla já. Šla jsem na intr s kamarádkou a zároveň spolužačkou, ona mě vlastně do toho intru uvrtala, já tam tolik nechtěla. Taky jsem tichej introvert (nebo byla)... Na jednu stranu to tam bylo fajn, ale na druhou, já jsem taky typ, co miluje svobodu a hlavně své soukromí, proto být v pokoji s dalšíma lidma pro mě bylo hrozné... Vydržela jsem tam třičtvrtě roku. Záleží na tom, jaký tam budou lidi a co je to za intr, u nás bylo vše relativně v pohodě, co se oblečení týče, já a další dvě holky ode mě z pokoje jsme nosily většinou tepláky a tak, jako doma, ostatní, co jsem vídala chodili pořád v džínách

Tak díky holky trochu jste mě uklidnily snad to nějak zvládnu ...

Nečetla jsem celé, ale když by to mělo být nepříjemné, tak jsou jiné možnosti jako pronájem pokoje někde v bytě atd...
Jak to tak čtu, jsem ráda, že jsem intr nezažila. To zní ještě více buzeroidně než žití s rodiči, i když i to bylo v pubertě těžké.
Osobně bych už nerada sdílela s někým pokoj, i když jsem občas krátkodobě nucena. Br br br.

také mě to napadlo, zlatý rodiče. I když to zase asi chápu, ty vychovatelky mají studenty na starosti, musí je hlídat, tak to nějaký řád mít musí, když by byli moc měkké, tak by pak by z toho měli pavilon opic (jednou povolí výjimku tam, pak tam a studenti jim to tam zboří).

Já bych tam tedy asi nevydržela, když to tu čtu a šla raději bydlet s někým do bytu.

atd...
To by mě kleplo. Ježiš, zpětně viděno: zlatí rodiče, kteří na mě křičeli když jsem se vracela ve 14 letech v deset večer domů od kamaráda.

To jo, ale mládí je mládí a prožít ho v takovém "ústavu" - děkuju pěkně...

Pochybuju že ti tohle pomůže, lidi na to nedbají, co jsem slyšela od spolužaček co jsou na intru, tak čokoládu nebo dobrej jogurt si do ledničky už nedá nikdo .. V zimě si všechno schovávají za okna, v létě je to trošku těžší, ale taky se to dá vyřešit..

Já jsem o intru taky uvažovala, ale ještě že jsem nešla . Ten režim a malinký pokoje u nás, to bych nepřežila + sprcha na patře.. Kamarádka tam byla a byla hodně nešťastná, protože se taky často učila, byla docela samostatná, takže jí to tam hodně štvalo a po půl roku si lezly i se spolubydlící na nervy. Taky jí chyběla rodina - měla to domů hodně daleko.. Nakonec přešla na jinou školu a našla si tam malou garsonku a je spokojená

Ten tvůj intr by měl mít nějaký stránky na netu, kde máš všechny podrobnosti - sprchy na patře nebo co dva pokoje např., máš tam fotky, takže uvidíš jak velké jsou to pokoje,atd.. Pokud budeš bydlet s tou kámoškou, tak si myslím, že se nějak domluvíte, hlavně pokud je taky introvert jako ty..

bydlím na intru už 3 rokem, a můžu říct že to je docela velká změna v životě pokoje máme po 6 a dá se to docela, ale čím mín tím líp.. sociálka je jedna společná pro celé patro, ale normálně tam chodíme když se chcem osprchovat jen zabalené v ručníku..jinak se chodí normálně v teplákoch v domácím prostě.. můžu ti říct když chytneš dobré spolubydlící tak to alespon pro mě je jako druhý domov, ale když si s holkama nesednete tak je to jak peklo.. pít sa tam pije noo ale když nechceš tak nemosíš, u nás když dem ven s partu tak se najdu tací co nechcu pít, a je to i tak v poho zábava jen o pití tam nejde, ale většina lidí to využívá, když nemaju pod sebu dohled rodičů a tak že... jinak ti můžu poradit v prváku se snaž co nejvíc seznámit, prvák je ten nejlepší rok na intru, každý kdo si sedl s lidma na pokoji hned na poprvé mi to potvrdil, takže prváku užívej co to dá.. pak už ti to příjde že je tam nuda a nedá sa tam co pořádně dělat jako doma...
přeju ti hodně štěstí

Páni, to jsem nevěděla, že i nějak takhle to může vypadat, ségra to má na intru oproti tobě docela luxusní. Jsou tam buňky po 6 (2 pokoje po 3 + společná koupelna a WC) a na každém patře mají klubovnu, kde jsou počítače a televize. Pokoje jsou útulné, co vím, tak snad každý rok nebo dva se ty pokoje malují, takže pohodička

ještě mam dotaz jestli si lidi nosí věci v takových těch malých kufrech nebo v cestovce?

U nás třeba byly pokoje, v nich čtyři postele, ale obsazení byli většinou 3 lidi. Někdy i míň, někdy víc, podle lidí. Na každém pokoji byla sprcha a wc, na patře klubovna s televizí a dole počítače

Reaguji na věrka4: Je to čistě tvoje věc, u nás holky měly i kufříky, ale záleží, jak se na intr dopravuješ. Já byla v takovým prdelákově, kde jsme museli jít přes "pole a bažiny" k intru, takže spíš cestovku, některý holky to ale braly přes město s kufrem. Dají se i koupit krásně barevné a elegantně upravené cestovky. Jinak co ti tady radily holky, jsem sice nečetla, protože je to hodně dlouhé ale já byla na intru 4 roky, spolubydlící praštěné, nerozuměla jsem si s nimi, neučily se, já ano, co se týče režimu - buzerace, provoování, plesnivá koupelna, záchod bez dvěří.. no hrůza. Jenže ono to taky bylo tím, že internát patřil přímo k naší pedantské škole . Byla jsem šťastná, když to skončilo, rozhodně se mi tam po nikom nestýská.