Bydlení na internátě

Ahoj já byla na intru asi půl roku a pak jsem utekla... bohužel jsem byla na pokoji se slečnama, se kterýma jsem si vůbec nerozumněla, byly jsme 4, takže jako sardinky.. koupelna a záchod pro 8 holek, a tu koupelnu jsme měly plesnivou... takže jsem pak začala radši dojíždět, než abych bydlela tam.. Navíc v prváku je pěkně velká buzerace, zapisují se příchody, odchody, volno bylo jen jeden den v týdnu..ale co jsem slyšela od holek, co tam byly až do čtvrťáku, tak potom to bylo už docela v pohodě. Nechci tě tím strašit, třeba narazíš na fajn lidi, budeš mít hezčí intr, nevím v jakém městě budeš studovat..já s ním mám bohužel jen špatné zkušenosti a taky jsem byla jediná, kdo se chtěl učit na písemky a podobně, takže jsem se většinou musela učit venku na lavičce nebo na záchodě, protože když jste 4 holky na pokoji, jedna poslouchá hudbu, druhá telefonuje, třetí si tam tancuje...tak se učit v takových podmínkách opravdu nedá Tak hodně štěstí, snad se ti intr bude zamlouvat víc

Oblečení stejné jako bys nosila doma..tepláky, domácí šaty...

intr je docela příjemná přípravka na to jak se osamostatnit od rodičů
stanovený budget(kapesné) pokud tedy nejsi nějaké privilegované dítě co dostane kreditní kartu,vařit si sama uklízet s pomocí spolubydlících
menší šikana od mazáků jasně že k tomu patří i když záleží škola od školy.
Pak je to taky trochu test jak moc se necháš zkazit
Podtrženo shrnuto já byl na internátě rád
a co nosit po škole na intru?to co doma,tepláky,trika,mikiny,overaly a některé holky co chtěly být středem pozornosti pyžamo all day

Záleží na jakém intru budeš. Já 4 roky bydlela na intru v HK, který je jeden z nejlepších v ČR. Pokoje luxusní - buďto garsonka - 2 oddělené pokoje (5osob) + koupelna, nebo třílůžkové pokoje se společnou sociálkou. Nové vybavení, každý měl postel, stůl a židli, velkou skříň a malou skříňku. Také nám zapisovali příchody a odchody, ale bylo to relativně normální. Oblečení jsem si nosila jaké jsem chtěla, tepláky, jeansy, sukně,... Jinak tam bylo dost kroužků. Každý den studijní doba, tuším od 19 do 21, kdy musel být opravdu klid, žádný hluk. Také jsem zažila problémy se spolubydlícíma, ale to je všude, vždy je někdo kdo ti nesedne. Sem tam byl alkoholový dýchanek, ale byli sme dost hlídaní a za vše dost postihy, tak sme se celkem klidnili Je to teda už pár let zpátky co jsem tam byla, ale byly to nejlepší roky mého života, takové srandy jako tam už asi nikdy nezažiju, ráda na to vzpomínám

Také jsem byla na intru. Naštěstí jsem natrefila na pohodové slečny. Chodili jsme tam normálně v domácích věcech, měli jsme oddělená patra kluci/holky. Nevím jak to bude chodit u Vás, ale museli jsme si žádat o vycházky a nejpozději v 10 hod. večer jsme museli být zpátky. Neexistovalo, aby kluk šel na pokoj za holkou a vychovatelky o tom nevěděly. Také jsme měli každý měsíc sezení s vychovatelkou, kde se sešlo celé patro a řešily se věci, jako pravidla, kalhotky na židli apod Také byl povinný úklid pokoje každý čtvrtek, vždy přišla vychovatelka a kontrolovala nám skříně. Asi si budeš muset podepisovat jídlo, pokud máte jednu ledničku pro celé patro.

S alkoholem, to záleží na jaké lidi natrefíš. Obecně alkohol povolen není.

Osobně nemám ráda, když mi někdo něco přikazuje, miluju svobodu, takže bych se tam už nikdy nevrátila.

Spolubydlící budu mít spolužačku takže toho se tolik nebojim... akorát že já jsem tichej introvert a na základce už jsem si kvůly tomu zažila dost a bojim se že to zase začne všechno znova ....

a tak od toho budeš utíkat a žít ve vakuu?
neboj se toho co tě nezabije to tě posílí

Já byla na intru 4 roky, ráda na tu dobu vzpomínám.
Chodí se tam normálně v domácím oblečení (ale já byla na intru s převahou kluků,tak jsme se někdy módily dost). Volno jsme měli tuším do deseti večer, jen od šesti do sedmi byla studijní hodina, kdy se mělo být na pokojích a "studovat"- nesmělo se na patře koukat na televizi a tak, ale nijak se nehrotilo, když někdo nebyl v tuhle hodinu na intru. Když byla nějaká spešl akce, tak se dalo s vychovateli domluvit, že si zazvoníme i po desátý a pustí nás dovnitř, samozřejmě ne nalitý ale
U nás to bylo organizačně tak- chotba, když se vlezlo do dvěří, tak tam byly dva pokoje po třech postelích, nás v týhle "bytový jednotce" ale snad nikdy šest nebylo. Součástí těch dvou pokojů koupelna a záchod (kvalita nic moc, ale nikdy jsem z toho trauma neměla )
Ohledně toho chlastání- to nebude záležitost intrů, ale vždycky každýho konkrétního kolektivu, jak se budou chovat
Kdybych si mohla vybírat znova, šla bych na intr zas

asi jsem vyjímka,ale já na intru zažila nejlepší léta svého života...poznání nových kamarádů,sranda,volnost,pohoda....byly jsme vždy v pokoji dvě holky,sprchy společné,ale bylo to úplně v pohodě...ke klukům na patro sme nesměly,ale myslíte,že to někdo dodržoval? měli jsme i místonost na scházení,kde byla telka a pak ještě jedna velká,kde mohli kluci,holky dohromady,byla tam taky televize...vycházky do 10,což bylo vyhovující....mě se tam teda líbilo,ale já jsem velký extrovert,takže jsem dělala hodně srandičky atd.

Ahoj Věrko,určítě bude záležet přímo na konkrétním intru, škole a městě. Já byla na intru celé tyři roky na střední (teď budu končit vejšku) a takhle zpětně na intr vzpomínám ráda. Když jsem tam byla, viděla jsem to ale samozřejmě občas jinak.
Hodně záleží na tom, jak si sedneš se spolubydlícíma. Na to já jsem měla štěstí. Bydlely jsme na pokojích po 2 nebo po 4. Vyzkoušela jsem si obojí. Když jsme byly dvě, bylo větší soukromí, když nás bylo víc, byla zase větší sranda. Zezačátku bylo těžší se domluvit a shodnout na tom, jak společně vyjít - když se třeba dvě chtějí učit a dvě ještě ne. Ale přišly jsme na to a nakonec jsme byly i radši, že je nás na pokoji víc.
Jinak se připrav na to, že první měsíce jsou náročnější. I když jsem si to dopředu nemyslela, byl to v prváku opravdu šok. Odmalička jsem jezdila každé prázdniny na tábory a tak, takže jsem si říkala, že týden na intru a víkend doma v klidu zvládnu, ale je to celkem náročné. Najednou je prostě všechno jinak, než jsi zvyklá. Lidi, škola, město... Nemyslím, že bych byla nesamostatná nebo přehnaně fixovaná na rodinu, ale stýskalo se mi. A vlastně všem. Dalo nás to ale myslím dost dohromady. Po pár týdnech jsme si zvykly, poznaly se, ani ve škole už to nebylo tak těžký - víš, co se od tebe čeká, zajedeš si nějaký systém...
Co si tak vzpomínám na začátky, nejtěžší pro mě (a vlastně pro nás všechny) byla ztráta soukromí (omezený prostor, všude lidi, společné sprchy, nejdřív ani neoddělené závěsem -to jsme si ale hodně rychle vyprosily a režim na intru. Měly jsme předem dané "vycházky". V prváku každý den do 18. Když máš školu do 16:30 a po vyučování se ještě třeba zdržíš ve třídě (studovala jsem pedagogickou, běžně jsme po škole trénovaly na klavír) není tožádná sláva - akorát tak stihneš doběhnout do města pro sešity nebo večeři. Daná byla i večerka a budíček. To nás ze začátku štvalo hodně. Měly jsme pocit, že na to, abychom si rozhodly, kolik ráno potřebujeme času na vypravení do školy a do kolika se večer chceme učit nebo číst, jsme už v patnácti dost velké, takže vychovatelku, která ti ve 21:30 nekompromisně zhasne a přecházením po chodbě kontroluje, jestli sis náhodou nerozsvítila, jsme opravdu rády neměly (nedělaly to ale všechny). Postupem času se to ale zlepšovalo. Vycházky se prodlužovaly, vychovatelky byly vstřícnější a dalo se domluvit. Ve druháku už jsme byly zvyklé, ve třeťáku pohoda, ve čtvrťáku nám bylo lít, že už to končí.

Co se týče oblečení, je to úplně jedno. Záleží na tobě, čemu dáváš přednost. Župan taky klidně mít můžeš. Mám pocit, že u nás to bylo tak půl na půl. Polovina chodila v župana, polovina se ze sprchy hnala v pyžamu nebo jen v osušce...

Reaguji na věrka4:

Z mých zkušeností byl intr prima a velká zkušenost, osamostatnění.. Byla jsem na intru v Jihlavě 3 roky, čtvrťák už jsem pak dojížděla od přítele. Intr byl ve formě bytečku, odemčela jsi vstupní dveře z chodby a vešla jsi do malé předsíňky, kde byl botník, 4skříně na oblečení na klíč(já jsem měla vše na pokoji), potom samostatné wc, koupelnička se sprchou a umyvadlem a dvoje dveře do pokojů.. na každém pokoji jen dvě postele, takže žádný sardinky. Měli jsme to hezky vybavený, postel, psací stůl, noční stolek a skříňka na oblečení, ale zezačátku jsem si peníze a fin. drahé věci zamykala do skříně na chodbě. Ten pokojík, kde jsme byly dvě, byl taky na zamčení, takže kdyby se ti něco ztratilo,tak bylo jasné, že ti to ukradla jen ta spolubydlící. Režim týdne byl taky docela dobrý, po návratu ze školy jsme měli vlastně celý den volno, akorát jednu hodinu odpoledne jsme se museli učit a vychovatelky to obcházely, v tu dobu nebyly vycházky, potom od pololetí kdo měl průměr vysvědčení pod 2,0 tak měl individuální studium = tzn. žádné Vycházky byly v prváku myslím do 19:00, od 18let pak do půl desáté, od 18let pokud jsme chtěly být přes noc pryč, tak jsme to musely předem nahlásit, aby o tom věděli a neměli strach a hlavně nevolali policii Jinak sme dycky musely hlásit, když jsme šly ven, ale jen tak, že jsme zašly na vychovatelnu a vzaly si vycházkovou kartičku, kterou jsme nechaly na recepci, aby měli přehled, kdo je venku. Omezení nebylo, nemusely jsme říkat kam jdeme, akorát aby jsme včas došly na intr. O té půl 10 byla i večerka, ale mohly jsme si ještě číst třeba při lampičce, ale když byl na pokoji rachot nebo hlasitý smích po večerce, někdy i bouchání dveří na chodbě a dupot, tak byl prů.ser, noční vychovatelka vše nahlásila a byly postihy(např. zákaz vycházek). Každých 14dní se měnilo povlečení a každý čtvrtek byl úklid(utřít pach z poliček, zamést a vytřít), kontrolovala to vychovatelka většinou večer.

Jinak co se týče toho alkoholu, myslím, že to není pravda. Navíc jsou za to dost velké postihy, jako vychazov z intru apod. Za celou tu dobu, co jsem byla na intru se tam jednou opila kamoška a při večerce jsme dělaly, že je nemocná a že spí, ale vychovatelce to bylo jasný, že je opilá. Ale jelikož jsme měli nejlepší a nejhodnější vychovatelku na intru, tak to přešla a nic nehlásila, ale u kluků to bylo bežný, že je vyrazili okamžitě.. jinak tam i byl vyhazov na kouření na pokoji z okna, měli jsme požární hlásiče na pokojích a ten kouř to prostě vycítí, to radši chodit kouřit ven.. párkrát kluky odvážela policie za marihuanu, ale to byli pito.mci no

Kdyby tě něco zajímalo tak se ptej, klidně i napiš, kde budeš na intru, třeba se tu najde někdo, kdo byl na stejném a napíše ti konkrétní zkušenosti

toho, jak si sednu s lidma jsem se předem taky bála. Lidi kolem mi nevadí, ale mezi cizíma jsem spíš uzavřenější. Nekouřim, alkohol mi nechutná a s učením jsem nikdy neměla větší problémy, takže jsem byla vždycky automaticky řazená do kategorie "slušňačka". Bála jsem se, že holky (byl to jen holčičí intr) budou většinou opak a že nenajdu nioho k sobě.První den jsem se při pohledu na některé holky řikala, že to asi nebude lehké, ale když jsme se po čase poznaly, bylo to úplně v pohodě. I ty, kterých jsem se "bála" byly nakonec moc prima.
Kouření a alkohol byly samozřejmě zakázané a vychovatelky to dost hlídaly. Kouřit se ale chodilo ven, s většinou vychovatelek se dalo domluvit, že holky na chvíli pustily mimo vycházky. U alkoholu si ani neuvědomuju (jsem ze školy 5 let), jestli ho někdo někdy zkoušel donést přímo do budovy, snad ani ne. Kdo ale chtěl, cestu k němu si samozřejmě našel. Chodilo se do hospody nebo s vínem do parku... vyhovatelky to věděly, ale když jsi se nevrátila opilá, nic z toho nedělaly.

Tak já byla na intru v HK rok, ne, že by se mi tam nelíbilo, ale škola (zdrávka) byla moc jednoduchá a nějak jsem o té škole pořád pochybovala (šla jsem tam z gymplu), tak jsem šla zase zpátky na gympl no to je příběh trochu nadýl
Já jsem se tam třeba nepřevlíkala po škole, prostě jsem si tam nepřipadala jako doma, nosila jsem to co ve škole...večer jsem měla normálně jen pyžamo, žádnej župan přes to...
Intr jsme měli pěknej, byl teda jenom holčičí, protože na zdrávce je spíš většina holek a ta škola měla ještě jeden menší intr a ten byl smíšenej. Takže to byla trochu blbárna, všude samý ženský tohle rozdělování nesnášim.
Chytla jsem dobrý spolubydlící, byly jsme na pokoji tři, jedna v pololetí odešla a radši dojížděla, ale já jsem stejně měla radši tu druhou ale jinak tam z naší třídy bylo 13 holek a náš pokoj byl jedinej, kterej zůstal celej rok stejně, jinak to bylo jak škatulata hejbejte se...některý holky se mezi sebou třeba hádaly, tak se různě stěhovaly no...prostě když nemáš to štěstí na spolubydlící, tak to je nanic no
Jinak v prváku to je opravdu buzerace ze strany těch vychovatelek, choděj tě pořád kontrolovat, jestli v deset už ležíš v posteli mě naši vždycky brali jako sobě rovnou, prostě jako dospělou, s vlastním rozumem a zodpovědností atd. a na intru mě přímo ponižovali tím, jak se ke mně chovali. Chodili tam ráno se sešitkem a zapisovali si, kde máš co za nepořádek a tak....jednou jsme se učili asi ještě o půl jedenácté, jenom jsme ležely v posteli, byly potichu a učily se, rozsvícený byly jenom lampičky...a každých deset minut nám tam lezla vychovatelka, abychom už zhasly a šly spát, tak už jsem na ni byla skoro hnusná, protože jsme se jenom učily....když jsem šla náhodou po desáté na záchod, tak na mě hned vyjela, kam jako jdu...tak jsem jí hnusně odvětila, že na záchod, protože mi to už opravdu bylo protivný...já jsem nikomu neškodila, nedělala jsem tam ******, chovala jsem se slušně, ale jak mi někdo zakazoval se učit...tak jsem byla zlá...
Nebo ty vychovatelky organizujou třeba nějaký povinný akce, že jsme musely jít třeba někam do hasičárny, na nějakou exkurzi....jenže jsme ten další den psali asi tři písemky, tak jsme za ní hromadně šly, že se musíme učit a že tam nechceme jít a ona na nás hned, že už to je domluvený a že už to nejde zrušit. No tak když to tak strašně nešlo, tak jsem já i spolubydlící zavolaly domů maminkám, aby nás omluvily, když my se teda omluvit nemůžeme. Druhý den za námi byla naše vychovatelka, že se jí to teda vůbec nelíbí, to co jsme udělaly a ať za ní přijdeme do kanceláře. No tak jsem šla, slušně jsem jí vysvětlila, co nás k tomuto činu vedlo a ona na to nakonec neměla co říct...
Někomu se na intru líbí, já říkám za sebe toto - když máš dobrou spolubydlící, tak to je opravdu fajn, ale vychovatelky dokážou znepříjemnit život ( a to já nejsem žádná průšvihářka, navíc jsem měla vynikající prospěch, který mělo na škole jen pár dalších lidí a drzá nebo nevychovaná taky nejsem, ale prostě jak mě někdo začne omezovat, začnu se bránit). Já prostě neumím držet hubu a krok. Proto jsem tam s nimi měla někdy docela problémy. Ale to bylo v prváku, samozřejmě, že čím jsi starší, tím míň se o tebe zajímaj. Co se týče vycházek, tak jsme každý den museli být do osmi na intru, ale také jsme si mohli každý den dát prodlouženou do devíti (podle věku se to stupňovalo, takže v osmnácti vlastně můžou být venku každý den do půl jedenácté - pokud to teda nemá špatný vliv na jejich prospěch nebo tak - škola předává intru informace).
Co se týče chlastání, hulení a tak dále, to je samozřejmě na intru zakázáno. I kdyby tam chlastali všichni, tak bych se teda nepřidala, abych zapadla do kolektivu. Nejsem taková a je jenom na tobě, jaká budeš ty.
Nejlepší možná je tam tak ty dva roky vydržet a pokud je to tam nesnesitelné, tak jít s kamarádkou třeba na privát. Já kdybych na té škole ještě byla, tak už bych rozhodně nebyla na intru, ani za nic mám svůj vlastní rozum a svůj čas si chci plánovat sama, nemám ráda, když mi někdo jiný chce organizovat život. Za mě intr ne, kvůli tomu omezování ze strany vychovatelek. Ale to je všude jiný.