Bordelář versus puntičkářka

Ještě že jsi ženská,ta si tu domácnost většinou zrychtuje sama.
Já jsem naštěstí pořádkumilovná,ale né puntičkářsky,to byl můj otec!Nedalo se s nim vydržet!Podle toho co popisuješ ho úplně vidim.Budeš svou rodinu nespíš sekýrovat do úmoru a já jí předem lituju.
Ale řešení by bylo.Žij pokud možno sama,hlavně neměj děti ani zvíře,at' to máš doma jako z katalogu.Jiná možnost neni.

Reaguji na Wild Paula:
Já například šílím z domácnosti u otce. Má manželku a ta má už z předchozího manželství dvě děti a kdykoli tam přijdu, vypadá to tam jako po výbuchu atomovky. Ale zazlívat jim to nemůžu, protožemají oba celkem náročné zaměstnání, jen bych v tom prostě žít nemohla.

Asi tak.

Třeba můj přítel strašně rád vaří, ale vždycky nadělá takovou spoušť, že si vždycky říkám, že to snad ani není možný A i když má pak tendenci to po sobě uklidit, tak ho stejně nepustím, protože vím, že bych to pak po něm musela stejně předělat... Ale já mám tu výhodu, že mně to nevadí. Naštěstí v ostatních věcech je o dost pořádnější

Reaguji na Edge:
Mám kočku, vyhazuje písek ze záchodu a já každý den chodím se smetáčkem a zametám to. A těch chlupů.. Jenže zvířátka miluju a přítele taky, takže buď budu pořád běhat jako uklizečka nebo si časem zvyknu a nebude mi to tak vadit.

Přesně tak. Já teda jsem taky trochu ******ář, ale ****** toleruju jenom svůj vlastní, ****** ostatních nesnáším Asi bude těžké říct si ze dne na den, že to nebudeš řešit, ale jinak to asi fakt nepůjde. Zkuste si třeba s přítelem dohodnout rozdělení domácích prací a uvidíš, že to zvládne stejně dobře jako Ty (no, možná ne tak dobře, ale aspoň přijatelně ) A když Tě bude něco hodně vytáčet (třeba prázdné obaly pohozené všude možně, to mě taky bere), tak mu rozhodně nenadávej, jenom ho nějak jemně upozorni...nejlépe ho před tím za něco pochval

Přítel je neskutečnej bordelář a já neskutečná punitčkářka a uplně to nenávidim Takže většinu svýho času uklízím Jinak mám taky kočku a přesně ten kočkolit a chlupy,hrůza Bála jsem se dycky, že umřu na panickou hrůzu z chlupů Ale je to zlatíčko,takže to uklízím a je klid

....nechápu, proč mi to vyhvězdičkovalo slovo b.ordel....

No tak vidíš,vypadá to,že mít problém nebudeš.Pokud umíš mít ráda,předem si hold uvědom,že to bude na tobě.Ale to neznamená,že nemůžeš občas vyžadovat vyluxování nebo odnést koš.

Ahoj, taky bych ráda byt jako z katalogu, ale po pár letech společného bydlení jsem to vzdala (hlavně díky sobě, protože bych furt lítala a uklízela). takže 1x za týden pro své uspokojení vezmu a "vyluxuju" celý byt - je pravda, že mi to zabere pár hodin, někdy i celý den nebo víkend, ale stojí to za to, byť je to jen na pár hodin. A přes týden si dovolím ten luxus neuklízet ani po sobě vše (jen to základní).

Reaguji na Nicadezuria: No známí co mají děti se vymlouvají na ****** doma díky jim. Tak já bych to třeba nesnesla. Nemám ráda ani jak děti chodí zbabrané - triko od jídla a chodí v tom byť jen doma. Já bych to převklíkla Xkrát, kdybych musela...ale to sem nepatří.

kdybys viděla jak se na mě ksichtí když má jednu z těchto činností provést..

Reaguji na Esturella:
Já prostě zbožňuju když je všechno puntičkářsky uklizeno a ty dvě zvířátka co doma mam (přítel a kočička) mi to prostě znemožňujou a tak furt lítam a něco šůruju. Prostě nedokážu žít v nepořádku.

Nechceš mě? Já jsem úplně stejnej puňťa. Všechno srovnaný, umytý, vyluxováno, auta vedle sebe pod oknem, oblečení srovnané na ráno, a pak teprve je čas si dát šťopičku a užívat si večera...

Já také, jsme na tom úplně stejně. Tvého přítele bych nevydýchala. Raději bydlím sama,
ale mám štěstí na čistotné chlapy, bordeláře/špindíru bych nevydýchala, ani v jeho bytě.

Zvířata mám dvě - psa a kočku.

Nechci, ale můžeš nám chodit uklízet a dělat příklad.