majla
jo, to jsem zapomněla...mají syna (5 let)...toho už mají jak soudně vyřešeného, tak bych řekla i mezi sebou...je na střídačku u nás a s ní a není v tom žádný problém...i chlapeček to bere rozumně...přesto je to ta největší vazba, to je jasné
no tak to je ....to spolu budou muset nějakým způsobem vycházet a komunikovat to prostě musíš vzít jako fakt a s tím do toho vztahu jít.....na druhou stranu není důvod aby spolu řešili cokoli jiného než synka....asi bych příteli vysvětlila v klidu jak se cítíš že se ti nelíbí že chodí bývalou ženu utěšovat že to stejně k ničemu nevede ...měl by jí spíš dát najevo že je definitivní konec a to tak že s ní omezí kontak jen na nezbytně nutný......
taky bych mu nezapomněla nějak chytře připomenout jak ho zradila.....když si přečtěš předešlé příspěvky tak jsem řešila něco podobného...ale musím to zaťukat snad už bude klid......tenkrát jsem příteli řekla proč si ta jeho bývalka když něco potřebuje neřekne tomu týpkoj kvůli kterému ho nechala.....mám pocit že to docela zafungovalo
majla
jo, tak to je dobrá taktika...on má podle mě pocit, že když ona něco potřebuje, tak on to musí udělat...odvézt támhle...pomoct s tímhle...no hrozný...ten její frajer si o ni už ani neopře kolo a ona není typ, aby dokázala být sama...je absolutně nesamostatná
estrellita
Já bych tam chodila s ním. Patříš k němu a ona si to bude muset vtlouct do hlavy, když uvidí, že k němu patříš ty. A nebude moct před tebou tak žebrat nebo laškovat. Když víš, že nemají co řešit o dítěti, tak mu řekni, že prostě půjdeš s ním. Že se doma trápíš a když to s tebou myslí vážně, tak tě vezme sebou rád, alespoň nebude mít s ex takový scény.
ija
no říká mi to téměř každý, že se s ním mám hodně ukazovat, aby si to holka uvědomila...nevím, čeho se furt bojím, schovávám se před ní jak blbá, přitom nemám důvod že jo....neopustil ji kvůli mě, nerozbila jsem žádný manželství, tak co...jenže si moc neumím představit, postavit se jí tváří v tvář...
holky pomoc!
včera jsem si řekla, že tu jeho bejvalku nebudu řešit, že budu myslet pozitivně...jenže dnes začala otravovat, jestli by se s ní a malým nejel projet na kole a když řekl, že ne, tak spustila, že ho už asi nemá rád a jestli se s ním chce ještě někdy vídat...přitom klučina je u nás každý týden...jen když mu zazvoní telefon a volá ona, tak už z toho mám fyzický stavy - okamžitě se mi zvýší teplota, klepou se mi ruce a srdce cítím v celém těle, jak strašně rychle buší...jak si mám v sobě nastavit, že ona ho už nedostane?předevčírem jsme měli debatu, vysvětloval mi, že můžu být úplně v klidu, že chce a bude se mnou...jenže včera se neozvala ona...dnes už zase jo a já jsem opět v háji
Ahojda,volání o pomoc???Asi ti děvče nepomůžu ani neporadím,ale já jsem taky bejvalka,žiju s přítelem 14 let a ten má taky belvalku.Mezi mnou a jí je velký rozdíl a to ten,že já bývalého viděla za celou dobu 2x a stačilo mi to,zato ona nás terorizuje neustále.Dokud byli děti malé(3),tak si vše usurpovala pro sebe,dokázala takovým zpúsobem děti manipulovat,že partner byl celou dobu stavěn do pozice já nebo děti,lezdili k nám každých 14 dní a když si u nás zapomělo jedno dítě třeba čepici,tak ji tam dovezl i kdyby ji měl vézt třeba na Slovač,jen aby měl klid,ale dovezl.Když jsem se poznali,byl 4roky rozvedený a dětem řekla,že jsem jim rozbila manželství.Přitom do té doby bydlel někde úplně v jiném městě a v žádném případě jsme se nikdy před tím nepotkali,ani by to nebylo možné a rovedla se s ním ona,že měla jiného)četla jsem rozsudek).Bohužel ty 2 starší děti tomu věří dodnes.Po 3 letech přestali jezdit,dnes mají svoje rodiny ani nevíme kde.K tomu všemu patří vydírání,výhružky,tahanice po soudech,jedno trestní oznámení za druhým,SMS mě i mým 2 synům,telefonáty v kteroukoliv denní či noční hodinu a další...Už ani nevím kolikrát jsme dělali totální přečíslování mobilů,vždycky si ta nová čísla nějak zjistila.Platili jsme na ty tři děti 7500kč a dnes platíme na jedno 8000Kč a to mu bude za dva měsíce 18,momentálně je v učení.Ona se nechává vydržovat a je líná jako ......e.Vydržela skoro 10 let na pracáku,dnes už to hraje na inv.důchod s tím,že se nechala slyšet,že se postará,že jí búdem platit nadosmrti,poslala mi domů socialku apod.To nemluvim o tom,že má 12 let přítele se kterým žije ve spol.domácnosti,nikde ho neuvádí,ale vem si soc.dávky za tu dobu,které jsou neoprávněné jako samoživitelka se 3 dětmi....Po 2letech jsem to chtěla zabalit,ale jsem ráda,že jsem to celé vydržela a vztah drží.Vím že jsem ti nepomohla,jen jsem ti chtěla ukázat,kam až to může dojít,když je bejvalka psychopat a dělá si z dětí nástroj pomsty.Držím ti palce,ahojda.
twik69
ježiši jak jsi to vydržela?kde jsi v sobě vzala tu sílu, abys to všechno s přítelem ustála?neumím si představit, že by to mohlo trvat takhle dlouho...u nás to trvá intenzivně přes měsíc, předtím byl relativně klid a už teď jsem z toho na prášky...musela jsi příteli asi hodně věřit, viď?ten můj mi totiž taky stále říká, že mu musím důvěřovat a já se fakt snažím, ale ona to všechno kazí a je to těžké...
LeontýnkaS
Ahoj, já jsem byla s ex 5 let, měli jsme pěkný vztah, ale pak každý chtěl v životě něco jiného, tak jsme se rozešli, v dobrém. Jsme od sebe rok a taky si napíšeme, když mám já, nebo on svátek, narozky, na Vánoce, umřel jim pejsek, kterého jsem s ním i sama 5 let venčila, tak mi to napsal, že umřel.
Nepřijde mi to nějak hrozné, já mám svého přítele se kterým žiji, on má přítelkyni, řekli jsme si o nich a žádný problém. Rozhodně si nepíšeme jen tak,ale když je nějaká přítležitost, ale není to o tom, že by jsme se chtěli, ale že jsme spolu byli dlouho a něco zažili, tak si to sdělíme,ale to je vše. Můj přítel to respektuje, nevím, co teda jeho přítelkyně
Cituji estrellita: já se fakt snažím, ale ona to všechno kazí a je to těžké...
Ahojda ,
já vím,že je to těžké , ale pokud budeš věřit sobě,budeš si sebou,vaším vztahem,Tvým partnerem zdravě jistá , tak Tě sebeprotivnější bývalá nerozhodí.Ona nemá sílu se mezi vás nacpat...to jen pokud jí to ve své hlavě dovolíš.Pár jsi Ty a Tvůj partner.Ona je jeho minulost.Mají zodpovědnost za dítě.Důležité je,aby on vytyčil hranice,kam ona může a kam už ne.Nenech si pokazit dny.Já vím,řekne se to snadno...Ale když píšeš o tom,jak moc to Tebou emočně cloumá (tlukot srdce atp.) , budeš muset zapracovat hlavně na svém přístupu,na větším nadhledu,jinak se utrápíš a ničemu to stejně nepomůže.Pokud se bojíš,že ho ona přetáhne k sobě , tak si sebou jistá nejseš.Zkus se nad tím zamyslet,přijít na to,co je tou Tvou slabostí.Proč se bojíš,že by mohl od Tebe odejít , přestože se tak nechová a sám Tě i ujišťuje o svém místě vedle Tebe.Neřeš bývalou , ale sebe.Jen tak to půjde zvládnout.Pa.
Cituji Magy: budeš muset zapracovat hlavně na svém přístupu,na větším nadhledu,jinak se utrápíš a ničemu to stejně nepomůže.Pokud se bojíš,že ho ona přetáhne k sobě , tak si sebou jistá nejseš.
máš svatou pravdu, taky jsem dospěla k názoru, že budu muset začít sama u sebe a jak píšeš...všechno je jen v naší hlavě...teď se to zlepšilo v tom směru, že ona už ho nepřemlouvá, aby se k ní vrátil, ale utichlo to ve chvíli, kdy sama stáhla žádost o rozvod, tudíž jí teď o nic nejde, zůstává pořád jeho ženou...za měsíc bude moct on žádost opět obnovit, tak jsem hodně zvědavá, co to udělá s ní..pokud začne dělat to, co začátkem roku, tak nevím...vždycky když ji někdě potkám, říkám si, že se musím tvářit, že mi je ukradená, ale moc mi to nejde...přítel je zlatíčko, skutečně mi za celou dobu nedal jediný podnět k pochybnostem, ale člověku to přesto leze na mozek...
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.