Augmentace a samoobsluha v nemocnici

Martinaaa
Těsně po probuzení asi na WC potřebovat nebudeš(střeva budeš mít prázné) a pokud ano, sama bys to nezvládla- pomůže ti sestřička (předpokládám, že budeš ležet první noc na JIP). Já osobně jsem nebyla schopna z postele vůbec vylézt- jen jsem zvracela (tím tě nechci strašit, jen abys věděla, že se to může stát). Hodně štěstí.

Martinaaa
Doporučuji nijak se nestresovat, nezabývat se zákrokem a vším kolem. Spíš se uvolni, těš se na nová prsa a okukuj nové plavečky na léto .
Sestřičky se o tebe postarají, od toho tam jsou. U každé to probíhá jnak. mě třeba v den zákroku vůbec nezvedali, prostě jsem šla na mísu. Další den už jsem to pomalinku zvládla na WC, ale nejvíc mě stejně zajímalo zrcadlo
Jiné holky byly hned v pohodě, na toaletu si došly v ten den. Ráno se stejně nesmíš najíst ani napít, zas tak žhavé s tím vyměšováním nebude.
Zkus si pročíst témata ohledně augmentace, o stavech po probuzení je toho zde napsáno spousta.
Ale hned po probuzení z narkozy určitě po pokoji běhat nebudeš, s tím nepočítej.

Já byla na JIP jen 2 hodiny po opce, na malou jsem potřebovala až v noci, ve 4 ráno (tj. po 16 hod.), to mi pomohla sestra. Pak už jsme chodila sama. Vstávání je teda obtížnější a hlavně dost nepříjemný, ale zvládnout se to dá. Jsme ženský, tak něco vydržíme

Martinaaa
Já jdu ve čtvrtek - výměna po 11 letech a co si pamatuju, tak při 1. augmentaci se mnou šla na záchod sestřička. A jinak přemýšlím taky nad vším a už jsem přečetla snad všechny diskuze na téma plastiky prsou a musím říct, že moje psychika se hodinu od hodiny hroutí.

Holky, já se nebála vůbec, měla jsem spostu věcí na zařizování, taky nějaký starosti, vůbec jsem na to nemyslela. Ale když mě vezli na sál, tak se mě zmocnila panika, málem jsme jim utekla

Já se probudila po narkóze na dospávací hale a strašně jsem potřebovala na wc, když mi sestřička řekla, že mi dá mísu, tak jsem to držela až na pokoj a tam mi sestřička pomohla dojít. Pak mi pomohl přítel a poté jsem se tam pomalu dobelhala sama. Ale myslím, že je to dosti individuální...

No já po probuzení z narkozy potřebovala na malou šíííleně moc! Sestřička mě nejdřív nechala dlouho čekat, pak přinesla mísu...to nešlo...pak mě zas nechala dlouho čekat...už jsem se tam pomalu svíjela bolestí jak moc jsem potřebovala a pak teda se mnou zajeli i s postelí těsně před záchod a já si sama došla. Ale řeknu vám...dalo mi to řádně zabrat!! A navíc jsem si jen malilinko cvrkla, víc to nešlo a pak jsem takhle chodila snad co 10 minut....byl to docela mazec. Ještě když s sebou člověk tahá ty šílený lahve od drenů. Normálně jsem se vyčůrala až druhý den odpoledne...do té doby jsem chodila strašně často a po trošíčkách. Vůbec netuším čím to bylo...a nikdo mi to nedokázal vysvětlit....tak si myslím, že mi to tak udělala ta narkoza.

Effie
Měla jsem po narkoze to samé, nutkání na čůrání, ale potom do mísy pár kapiček...pomohlo mi, když paní v pokoji pustila na na plno vodu

Já se probudila na pokoji(19hod) a na wc mi musela pomoct sestřička,motala jsem se jak kdybych byla opilá sama jsem to zvládla až druhý den.

po probuzení jsem hned potřebovala na záchod, byla u mě sestřička, která mě přidržovala, abych nespadla z postele...šlo to teda špatně, byla jsem ohnutá, jak stará bába ...ale zvládla jsem to, sice hrozné bolesti, ale zatla jsem zuby...pokaždé jsem měla motanici, když jsem vylezla zpátky do postele, až jsem myslela, že někdy omdlím ...v noci jsem chodila snad každé dvě hodinky, i když jsem toho tolik nevypila, ale to bylo určitě z té kapačky, kterou jsem měla celou noc. Jinak ráno křupavé teplé pečivo, čajík...a už mi bylo lépe ...držím Vám holky palce, ať to zvládnete!!

ja byla na op rano a na zachod jsem šla až v noci, a to jsem zvladla sama, jinak jsou sestřičky ochotné a pomohou ti, otom nepochybuj, jen si dej vše tak ať maš vše po 'ruce' nahoře na stolečku a stolek co možna nejblíže pasu, nebudeš schopná a ani nemůžeš zvednout ruce ...ale o tom je už zde opravdu napsáno snad vše v jiném tematu