Augmentace 2019

Reaguji na Radlinka: Ahojky, musim říct, že paráda- tvarově moc hezké

Jinak jak jste tu rozebíraly tu podporu, tak ze strany partnera je, ale přesto že mi bude 30, tak jsem se furt neodhodlala říct to rodičům- bojím se, že mě odsoudí nejsou zastánci (hlavně mamka) plastik, úprav, tetování atd. Řešil jste to někdo?

Reaguji na scarlet: Mě bude příští rok 30, bez partnera. Taky jsem se to bála říct rodině ale nakonec jsem musela. Táta byl strašně proti a neustále mě za to kritizoval a odsuzoval. Prostě to musíš zkousnout, zatnou zuby a říct to No, nakonec jsem si s ním promluvila a vysvětlila mu, že to nedělám pro to, abych lákala muže ale pro to, abych se konečně cítila jako žena a měla seběvědomí, že to dělám pro sebe. No, časem to pochopil a dokonce se o mě hezky staral, když jsem přijela z nemocnice a btw, do té nemocnice mě vezl a i odvážel Dej tomu čas, ze začátku to nebude OK, ale časem to pochopí

Reaguji na scarlet: Mně bude 27 a mám stejný problém Já to prozatím řekla jen dvěma blízkým kamarádkám, ale rodině (respektive asi jen rodičům) to oznámím až pokud klapne předoperační a bude to stoprocentní. Teď bysme se zbytečně pohádali

Jinak u mě ani partneři nebyli nikdy oporou, takže jsem se teď odhodlala, protože jsem sama a konečně "můžu"

Táta mě bude kritizovat hlavně kvůli tomu, že vyhazuju peníze za hova*iny. On sám je na peníze velice opatrný, sedí na nich celý život a očekává to i od ostatních A nějaké řeči o sebevědomí opravdu nepochopí

Mamce věřím, že mě v závěru podpoří. Ona sama občas uvažuje o nějakém vylepšení v obličeji, ale zase je moc velký srabík, takže si upřímně myslím, že do toho nepůjde
Jí to nechci říkat moc dopředu, protože přece jen je to velký zákrok a ona je plašan a bojí se o mě... a nemusí se bát měsíce dopředu.. stačí ten týden

Reaguji na scarlet: Tak mě je 26, a musím se přiznat, že jsem prsa chtěla už od 15. A poctivě jsem šetřila až jsem došetřila a konečně jdu
První komu jsem to řekla byl partner. Tam jsem to nějak neřešila. Proběhl takový ten rozhovor, že si myslí že to není potřeba, ale když si to přeju tak je tu pro mě. Teď už odstupem času jak se já víc a víc bojím on je víc a víc natěšený

Jinak co se týče rodičů. Bála jsem se víc u táty než u mámy, a přesně to pak bylo naopak. Táta mi řekl že pokud mi to pomůže v hlavě tak je jedině pro a že je tu pro mě. Máma s tím měla lehčí problém. Ale ona je spíš ustaraná. Padali takový ty otázky co anestezie, co když se neprobudíš, co když nebudeš moc kojit, co když co když a co když...
Důležité je to umět si "okecat" myslím . Jasně jsem to všem řekla jako danou věc s jasnými důvody. Chci si konečně připadat jako žena, sebevědomí atd.. A ukončovala jsem to větou: Je to moje tělo, moje rozhodnutí Úplně stejně to probíhalo u tetování. A nakonec si stejně všichni zvykli, protože nikomu nic jiného nezbývá
Takže asi no stres

Mne je přesně 28(tedy bude za chvilku)...už tu chybí jen věk 29 Já ze strany partnerů nikdy nebyla úplně bez podpory- tomhle to nevadí, jelikož preferuje větší a ti ředtím se k tomu taky stavěli tak, že pokud mi to pomůže a zvedne sebevědomí, tak nejsou proti ačkoliv si myslí, že to není potřeba. Faktem je, že to řeším od 14 a v plavkách mě nikdo neviděl hodně let. Kamarádům to říkat nebudu, protože pochybuji, že by si všimli(na maskování jsem zvyklá)...no a rodina bude oříšek. Bojím se, že mi pak vyčtou každou korunu, co od nich kdy dostanu a vůbec všechno, co mi dají...že to mám na plastiky atd. Taťka bude proti, ale myslím, že to zkousne...mamka bude horší..nastanou komentáře typu,,vždyť jsi hezká takhle, že nesouhlasí s tím, jak se všichni upravují atd. Máte ale pravdu, je to moje tělo a moje rozhodnutí...jen aby to někdy vůbec vstřebali a neodsoudili mě. Nechce se mi ani před nimi vysvětlovat, že se stydim v plavkách či před partnerem na světle nebo se někde převlíkat. Je to fakt těžký, ale jestli se trápit dalších 10let a nemít z života nic nebo jim to říct- jasná volba. Udělám to jako Janča92...až když dopadne předoperační a bude to jisté.

to ti moc závidím.. u mě argumentovali tím, že je to poznat na pohmat, že je to prostě umělý, že je to (doslova) hnusný, že se mu líbím takhle... ale že jsme se neustále hádali kvůli tomu, že chci při intimních chvilkách tmu, že když se převlíkám, tak se pořád otáčím zády atd atd to bylo jedno a nedokázal ani jeden pochopit, že prostě když je ženská nešťastná, tak ani nejmilejší slova její názor nezmění Já svoje prsa nesnáším od puberty.. až budu po operaci, tak možná najdu odvahu sem nahrát foto před a vy mě určitě pochopíte

přesně tak, já už se trápit taky nechci.. chci se v létě jezdit třeba koupat a né se opět vymlouvat.. nebo si koupit topík a nekoukat na to, jestli náhodou nemá moc velký výstřih a nebude v něm vidět asymetrie atd...

Jinak kdy tě to čeká? Mě to už neskutečně utíká, za měsíc jdu na to když vše (a já věřím, že vše) dobře dopadne

A nenapadlo tě třeba, neříkat to rodičům vůbec? Já pořád uvažuju, jestli si to nenechat pro sebe, ale zase mám asi potřebu se svěřit.. občas si říkám, že bych to nejradši vykřičela do světa, ale zase si říkám, co kdyby to předoperační nevyšlo.. tak to nemusí vědět, že jsem nespokojená... je to fakt dilema

Reaguji na scarlet: Upřímně já to rodičům neřekla dodnes Ví o tom jen můj přítel, ségra a kámoška. Vzhledem k tomu, že jsem si prsa nenechala nějak extrémně zvětšit, tak to v případě, že mám tu kompresní podprsenku není přes oblečení poznat. Ono je možná lepší jim to říct až potom, aby se zbytečně nestrachovali.

Ahoj holky, tak jsem si zkusila “rice test” s 365ml a nevím, snad to nebude moc. Přidala jsem fotky

Holky, šla jste některá na opku při MS? Já asi budu mít své dny nebo to vyjde tak těsně den po operaci... Přímo na klinice kam půjdu, jsem se dočetla, že to není problém, ale spíš mě zajímají vaše postřehy... mimochodem, cévkuje se po operaci nebo sestřičky pomáhají na WC?

Já od února neberu HA a cyklus mám od té doby lehce rozhozený. Jako nic strašného, furt si myslím, že mám fakt štěstí a nějaký vliv to na mě nemělo - MS se dostavuje každý měsíc +-dva dny, maximálně se mi opozdila o týden..je fakt, že první dva dny je krvácení brutální (oproti tomu co jsem teda měla při HA)
Uvažuju nad tím, nasadit teď HA jakmile MS dorazí abych měla klid, ale zase si říkám, že bůhví jestli by mi to zase ten cyklus nerozhodilo po nasazení..

Reaguji na Addellkka: Ahoj, mně se to na Tvé postavě líbí. Na konzultaci jsi měla sizery ve stejném objemu? Já taky doma při zkoušce s rýží měla mnohem větší objem, než se stejnými sizery na konzultaci - podle mne je to tím, že implantát pak bude zmáčknutý svalem. Kdežto ten pytlík s rýží tam prostě víc trčí. Taky hodně záleží na profilu, jaký máš vybraný.

Reaguji na Janča92: Koukni pár příspěvků výš, taky jsem to řešila. Vyjde mi ms stejně, buď akorát na operaci, nebo těsně po ní. Co se dá dělat...
Jinak to cévkování mne taky napadlo....

tak mě bude 40 , na prsa se chystam 10 let a až ted po dětech mám pocit že si opravdu zasloužím nemám problem to komukoli říct...na druhou stranu nevidím duvod to někomu oznamovat - proč taky. Přítel to vědět bude protože budemuset hlídat děti 3 dny.

Ahojky, tak mě čeká augmentace 7. října. Jdu už podruhé a to kvůli tvrdosti implantátů. U první operace jsem neměla vůbec strach, teď trochu obavy mám. Možná je to věkem? Nevím...
Honí se mi hlavou hlavně děti. U první operace jim bylo 2 a 4,5 let. Vše jsme s manželem v pohodě zvládli. Věděli o tom i moji rodiče. Nyní bych to chtěla udržet v tajnosti a hlavně nevím, co říct dětem. Je jim teď 6,5 a 9 let. Poprvé to moc nevnímali, ale nevím jak jim to teď vysvětlit.
Jak jste to dětem vysvětlili vy?

Reaguji na primissi: ahoj, mě je 41, děti mají 6 let, 4 roky a 2 roky. Jsem 12 dní od opky, doma to ví manžel, rodiče, manželovi rodiče a moje babí s dědou. Dětem jsem řekla že mám bebí, že jsem byla na operaci a víc po tom nepátrají, nejmladší mi fouká na hrudník a když se chce pomazlit, lehne hlavou na nohy, dává pozor. Taky jsem se toho bála.