Ale také se mi často stává to, že chci usnout, často přes den a musím při tom vždy ležet na zádech. A dostanu se do stavu spánku, kdy vím, že sním a vždy se mi zdá něco zlého, že mě třeba chce někdo zabít nebo tak a já se snažím za každou cenu probudit, vím, že je to sen, ale přes to mám pocit, že mi to může ublížit. Tak se z toho snu tak po 2 minutách probudím. Jde to těžko, ale probudím. A pak když chci usnout znovu, tak je to to samé. Ale jak říkám, vždy musím ležet na zádech. A také si vzpomínám, že při tom vždy cítím brnění.
Butterfly20
Taky si myslím, že jsem vždy ležela na zádech, nejsem si jistá, ale ano, bylo to něco takového, jak popisuješ.
Na probuzení do snu - lucidní snění, jsou různý cviky. Třeba když se vám často zdává něco, co v realitě neprožíváte (jako mě, že kouřim, když ve skutečnosti nekouřim) tak si budete pořád přes den opakovat, že jakmile kouřim, je to sen...pak se povede v tom snu se přichytit při téhle činnosti a uvědomit si, že je to sen.
to brnění a ztuhnutí je tranz a z tranzu se dá astrálně vycestovat,je třeba se tranzu nebát a naučit se ten pocit snášet.Astrální tělo se odděluje od fyzického. Když se vám zdá lucidní sen i z něj je možné vycestovat.Hlavním nepřítelem astrálního cestování je strach/ což je přirozená reakce/.A to buzení ve 3 ráno? Je to zajímavé, v tuto hodinu se budí snad každý.Říká se,že je to doba, kdy je k nám duchovní svět nejblíž.
Stává se mi uplně to samé.
Občas,když chci usnout,ležím v dobré poloze,nic mě nemačká(zjistila jsem,že poloha je hodně důležitá) a už jsem v takovém stvau,kdy přecházíte pomalu do spánku,pořás slyším hlasy venku,jak se lidi baví,jak jezdí auta,lidí chodí,ale už vím,že usínám a ani se nehnu,stane se mi občas a to už vím,že to přichází,že mi zabzučí,nebo zašumí v hlavě,jako by hrozný tlak v uších,takové hučení-krátké,ale silné.Pak se to začne opakovat víckrát a já cítím,že jsem uplně nehybná a přitom stále slyším zvuky z venku.Pak stačí už jen myšlenka a promítne se mi cokoli na co pomyslím.Většinou jen pomyslím na něco ošklivého,jen na vteřinku a ono se mi to začne zdát a stupnuje se to a stupnuje a já mám vždycky příšerný pocit,že se ke mě někdo,nebo něvo blíží.Že je už těsně u mě a něco zrůdného se na mě dívá,nebo se mě chce dotknout a já se peru sama se sebou a snažím se vzbudit a do toho mě strašně hučí v uších,je to šílený.Vždycky mám po tom zalehlé uši a a když chci znovu usnout,okamžitě do toho padnu znovu.
Nejlíp se mi osvědčilo snažit myslet na něco krásného,místa a tak a je to lepší.Taky mi pomáhá chytnout přítele za ruku,nebo jen cítit,že je u mě někdo.Něco držet.Snáší se to lépe.
Neříkám,že je to strašné,jen to neumím ovládnout a ovládá to spíš mě...
Plně souhlasím Amal 2211. Pro nepřipraveného a neznalého člověka je to téměř vždy negativní zážitek. Není třeba se bát. Musíte si uvědomit, že vy v podstatě obýváte víc světů - ten fyzický a astrální. Jste o kategorii výš než běžní obyvatelé "astrálna" Oni nemají dostatek energie, aby vám eventuálně ublížili.
Lucidní snění je pro mě nejkrásnější zážitek, zvláště když ve snu lítám a tvořím si svoji krajinu pod sebou, stalo se vám to někomu.? Je to nepopsatelné štěstí, naplnění, které trvá... Po takovém snu jsem schopná chodit 4 dny vysmátá. Jen když jsem to chtěla začít rozvíjet, tak jsme si koupila knihu v antikvariátu a musím říct, že čím více jsem studovala, tím horší bylo mé celkové snění, tak jsem knihu nechala ladem a sny se opět hrnou
Reaguji na anddrejka: a jakou taktiku jsi použila abys měla lucidní sny?
Napíšu toho trochu víc. Od malička mám plno snů, většinou jsem ze spaní mluvila, až řvala + nějaká ta náměsíčnost. To mám i občas teď. Tak mě napadlo si něco o snech začít číst a to jsem došla k lucidnímu snění. Hned první noc po přečtení pár článku, jsem šla spát a jako první jsem si představovala když jsem zavřela oči, že jsem sama na pláži, kde je krásné počasí. Ležela jsem na lehátku a začala pozorovat své tělo, koukala jsem na odrážející bronz a pak mi začalo být horko, tak jsem šla do vody a pak už nevím, usnula jsem a měla jsem svůj první lucidní sen, kde jsem hned lítala a pod sebou jsem si tvořila svojí vlastní snovou krajinu.
Na to jsem si koupila knihu, kde jsem to začala studovat více a sny se mi úplně vytratily, takže jsem knihu dala bokem a sny jsou opět tady. Takže jsem došla k věci, že není dobré lpět, protože čím více to chceš, tím více to jde pryč.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.