Akita Inu

Znám jedinou akitu a to je strašně nezvladatelný agresivní pes. Sice je z útulku (co čekat od nezodpovědných majitelům větších plemen), ale převychovat se ji zatím nepodařilo ani zkušenému člověku. Vyjíždí absolutně po každém psovi i štěněti, porvala se s kamarádčinou fenku (moc hodná nekonfliktní fena AST) a je čím dál horší. Paní která ji má nyní měla vždy akity a žádný problém, už by neměnila. Její nynější AKITA se jmenuje AKIJA

Reaguji na PetiD: beru podle sebe, vím že by mě byl schopen ochránit - nevím tedy jak by se choval když by došlo k napadení, ale pokud na procházce mineme někoho podezřelého pes se za chůze otáčí dokud ten člověk nezmizí z dohledu a o Velikonocích se mu ani trochu nelíbilo, že paničku někdo "mlátí". Nejde ani tak o učení něčeho jako spíš o přehlížení nebo podporování neřestí - např. nechala jsem psa hopnout z příkrého kopce na střechu a od té doby ho tam máme každou chvíli - nezakázala jsem mu to, takže to bere jako povolené.

A máš už nějaké zkušenosti se psy? Jako prvního psa akitu určitě ne a už vůbec ne samce. Bude to asi jedinec od jedince,ale tito psi jsou jako většina japonských plemen tvrdohlaví a hůře cvičitelní. Navíc samci mívají tendence být agresivní k jiným psům. Pokud se nemýlím byli to totiž japonští bojoví psi.

Žádného osobně neznám, ale potkávám pani s fenkou a ta ráda pouští hrůzu na jiné psy. Vždy má ale košík. Fenečka vypadá drobná,ale pani ji drží tak tak....

My máme doma fenku plemene shiba inu a jak to tak čtu, tak nejen že velmi podobně vypadají (shiba je akorát o dost menší než akita), ale mají i podobnou povahu - tvrdohlaví samorosti, ale hrooozně chytří. Jedna veterinářka nám říkala, že by nám shibu nedoporučila jako prvního psa, právě kvůli horší cvičitelnosti, ale na druhou stranu já osobně mám pocit, že u nás by byl každej pes rozmazlovanej, takže by nebyl o moc poslušnější, než je naše shiba. Vybrali jsme si shibu, protože je to pes, kterýmu nevadí, že je doma půl dne sám (když jsou rodiče v práci). Zato se mu musíš věnovat, když dojdeš domů - procházky, hrát si atd. Jméno bych dala určitě nějaký japonský, když je to japonskej pes a mně osobně se japonský jména hrozně líbí.

Akitu bych rozhodně neporučovala, pokud nemáte zkušenosti s chovem psů. ( což předpokládám nemáte, protože zkušený chovatel by se asi na akitu neptal )Nedejte se obalamutit jeho vizáží roztomilého medvídka , jde o severského psa s dominantním chováním, který je vůdcem smečky , proto chce opravdu pevnou ruku a zkušeného chovatele, jinak je z něj nezvladatelný a nevyzpytatelný pes, který může být nebezpečný . Pokud si ho pořídíte,znamená to chodit s ním pravidelně na cvičiště mezi ostatní psy , určitě se poradit zkušenými kynology a uvědomit si, že hned od začátku musí mít jen jednoho pána, kterého bude poslouchat .Rozhodně je také třeba počítat s tím, že tento pejsek vám nebude jako třeba německý ovčák donekonečna radostně aportovat klacík a hrát si s vámi. Je svéhlavý a výcvik ho baví jen když chce. Z praktického hlediska jde o psa co vydrží všechno, velmi rád plave a loví, takže je vhodný spíš pro drsnější podmínky a protože opravdu neskutečně líná, do domu nebo do bytu se nehodí ani omylem.
Asi jsem moc nepotěšila, ale snad alespoň trochu pomohla.

Přesně tak. Pro začátečníka je fajn třeba bernský salašnický nebo retrívr, ale akitu, prosím, ne. Bez zkušeností, důslednosti a přirozené autority by to u tak dominantního plemene mohlo přerůst i v nějaký nepříjemný problém. A přečtení zkušeností od holek tady z Omlazení je pro správný chov akity málo.

Teda holky, díky za názory. Je pravda, že to bude náš první pejsek a jak tu píšete, může se vymknout z rukou. My jsme o tom přemýšleli, podle toho jak vypadal na fotkách, ale že má takovou povahu jsem vůbec netušila. Když to shrnu tak akita potřebuje důslednost, autoritu, prostor a i přítomnost člověka. Hlavně jsem nevěděla o té umíněnosti, že má svou hlavu a nebude dělat něco, co shledá nepotřebným. To mi na ní celkem imponuje, že je to velice chytrý pes. Otázka je jak se s tím vypořádá člověk, který ji cvičí.
No do začátku se asi poohlédnem po jiném pejskovi..

Také se připojuji k názoru, že akita patří jen ZKUŠENÉMU chovateli! Je hodně dominantní - tak, že si to zakladatelka tohoto tématu neumí představit - ale nechci nijak urazit, naopak, je dobře, že se nejdřív ptáte a vše si zjišťujete.... Má opravdu specifickou povahu, se kterou se musí umět zacházet - nedivím se, že tolik akit končí v útulcích (chybou lidí, samozřejmě)! Stručně řečeno - akita je hodně sebevědomá, tvrdá, ale vyžaduje citlivé zacházení (takže třeba s fyzickým trestem bych u ní nepochodila).

Reaguji na Monda: