Afirmace - tzv. pozitivní utvrzování

Afirmace nejvíc používají v USA (jsem dokonalý, všechno je OK, všechno zvládnu...) a pro mne je tento způsob uvažovaní velice nepřirozený.

Když to někde bude s pozitivními afirmacemi přehánět, tak se z něj brzy stane neurotik.

Řekla jsi to přesně...

...totéž se dá říct asi o všem

Rozhodně bych je neodsuzovala, naopak, těsně před zkouškou si taky říkám, že jsem skvělá, učila jsem se dlouho, proto si zasloužím úspěch, všechny zkoušky jsem zvládla, včetně těch, kterých jsem se opravdu bála a byly mnohem horší než tyto... v podstatě i to je forma afirmace

A třeba k hubnutí (povzbuzení pevné vůle) jsou afirmace obecně doporučovány - mohu vypadat jakkoliv chci, zasloužím si pro sebe jen to nejlepší, včetně krásné postavy... spolu s vizualizací (představa vás samotných po sundání kilogramů, třeba v letních šatičkách) mají úspěch - třeba i u mě

Red_fire
Nene, to já to neodsuzuji, jen jsem napsala že všecho moc škodí. Ve správné míře to samozřejmě může člověku posloužit v sebedůvěře, to každopádně.

Jojo, viděly jste někdy aspoň jen kousek pořadu Faktor strachu? Já to teda nemusím, ale děti na to koukají a tam se to těmito sebeujišťovacími formulkami jen hemží. Každý říká o sobě, že je nejlepší a že ostatním vytře zrak (nebo něco jiného). Kolikrát si říkám, jestli jim to pak není hloupé, když třeba úkol nedokončí nebo jinak selžou. Asi není.

Ale no tak, nic se nesmí přehánět a slovem "nic" opravdu myslím NIC - autorka jistě nemyslela, že o sobě začne jednou za hodinu uvažovat na deset minut jako o nejúžasnější bytosti na světě a bude doufat, že taková opravdu z ničeho nic bude V nadměrném množství škodí vše, v rozumném množství už mnoho věcí začíná fungovat - afirmace taktéž

Dost to souvisí s tématem o knížce Tajemství...

jj, ve spoustě dalších knížek je to také zmíněno... afirmace fungují v pozitivním i negativním smyslu... ať si člověk řiká "jsem stále lepší a lepší" nebo "vždycky, když si vezmu nové oblečení, tak se pocintám", vždycky více či méně silně vytváří podmínky, aby se mu stalo přesně to, na co myslí

Já když myslím pozitivně a VŮBEC si nepřipouštím nic špatného, tak nakonec se to špatné stane a naopak, když si něčím nejsem jistá a pochybuji - tak vždycky to dopadne dobře.. Nevím čím to je...

hmmm, a jsi si jistá, že i když si vůbec nepřipouštíš něco špatného, že to není jen pozitivní "slupka", která se snaží překrýt hluboké negativní moře? druhá možnost by byla taky ta, že v některých věcech moc "tlačíš na pilu"... ono když řikáš třeba "chci vydělávat víc peněz", tak si nepřitahuješ víc peněz, ale přitahuješ CHTĚNÍ mít víc peněz

Ale to je fakt, když se třeba na něco člověk moc těší, tak pak může být zklamaný a naopak když jde někam, kam se mu nechce, tak může být mile překvapený.

Ale já myslím, že to chce vždy všeho s mírou. To samý film Tajemství apod. To je skoro vymývání mozků Ano, věřit, doufat, myslet pozitivně, ale samo nic do klína nespadne. Můžu sebevíc myslet na to, že chci vystudovat VŠ, ale když budu ležet doma v posteli a myslet na to a vidět se s titulem a vidět se na promoci (jak radili v Tajemství), tak se mi to 100%ně samo nesplní (i když si to obejdnám v katalogu vesmíru )) Prostě se na to jen a pouze musím NAUČIT a vystudovaná VŠ bude.

Tím chci říct, že nejde nic brát radikálně a doufat, že nás pozitivní myšlení spasí

ale i v Tajemství říkali, že "když člověk dostane impuls od "vesmíru", že má něco udělat, tak že má dělat a neváhat", a že "vesmír má rád rychlost", myšleno rychlost reakce člověka na příležitost, kterou mu vesmír dal... nikde jsem tam nezaznamenal, že by řikali "myslete pozitivně a nic nedělejte"

To máš vlastně pravdu (koukám, že máš poctivě nastudováno, já viděla jen jednou ) Ale tak víš, co jsem tím chtěla říct....že se nemá nic přehánět Všeho s mírou...ten film mi přišel trochu přehnaný. Ač hlavní myšlenka byla fajn, tak mi to přišlo trochu vymývání mozků