"Život" po smrti?

Četla jsem. A četla jsem i spoustu dalších jiných knih. A přesto, nebo právě proto vidím věci tak, jak vidím.

Já věřím v posmrtný život..jestli se tomu tak dá říct...Lidé si mají zde splnit nějakou úlohu
a pak stoupají po stupních . Mohou se rozhodnout zda se sem vrátit či již ne, ale pokud nemá splněno zůstává stále na jednom stupni a nemůže postoupit dál. Klinická smrt je začátek a lidi se v tomto stavu stále ocitají tady někteří zůstávájí jako zbloudilé duše a to je pro ně špatné.Takže ono světlo a vše kolem toho je tepřiv přechod do jiné sféry. A když se někomu nepodaří se odpoutat zůstává tady a bloudí. To jsou ty nevysvětlitelné záhady. A proto by lidi měli věřit v něco nového a tím se smířit se smrtí. Jinak se drží ta duše jako magnet tady na zemi. Jsou určité semináře, kde se otevírá brána těmto duším a fakt to funguje sama jsem to zažila. Některé duše máte totiž i nalepené na těle. A pokud jsou tu už dlouho mohou mít nepříznivý vlliv.Brána do další sféry se otevírá po smrti člověka a jen na určitou dobu a pokud to nestihnete jez vás zboudilá dušička. Většinou u lidí co se nechtějí odpoutat kvůli majetku co měli na zemi nebo ho moc oplakávají a to ho tady drží...Pokud se dostane za bránu je na určitém stupni a tam se rozhoduje zda se vrátit či ne..tam už fungují pouze myšlenky a přenos energie. Vyvolávání duchů moc nedoporučji , musí se ten duch správně odvolat a vy vlastně toho ducha vyrušíte a voláte sem...to se musí opravdu umět a umět jaka kdy ..a taky jsou v jiné sféře a ne každý znás tomůže dělat....A proto nerušte ty duše oni přijdou pokud to má mít nějaký význam a vyverou si...možná i někoho z vás...ale tlačit něco to nejde...tak to nefunguje. Takže já tomuvěřím. A proto , když je někdo opravdu zlej člověk věřte má před sebou ještě hodně dlouhou cestu...stále nepochopil a já mu to tedy vůbec nezávidim ....protože ta dřina je tady na zemi ...pak to funguje jinak....

ahoj holky,

nechaly jste si některá udělt sondu do minulých životů? mně to bylo doporučeno z více stran, ale na regresi jít nechci. chci začít opatrněji..
máte s tím nějaké zkušenosti?
sondu bych si asi nechala dělat u Mesalindy (kartářka)

díky

Podle nauk starověkých mystérií, jogy, alchymie a dalších si člověk za určitých podmínek může vybrat jaký bude jeho příští život. Například duchovní alchymie (R. Willhelm, dr. C.G. Jung, Tajemství zlatého květu) má umožnit vytvoření jakéhosi duchovního těla "za tělem", které napraví nedostatky reinkarnace a umožní člověku přejít mezi bohy, a dokonce i vylepšit si podstatně život tento. Stejný vyýsledek má mít meditační praxe jogy (viz Šiva samhita, Gheranda samhita, Mircea Eliade, Joga nesmrtelnost a svoboda).
Ale jde o značně náročné discipliny, ne každý to dokáže zvládnout, proto třeba adepti starověkých mystérií (například Isidiných, Elusinských a dalších) praktikovali cestu jednodušší. Podle dostupných textů praktikovali postupy způsobojící viditelné projevy bohů které uctívali, čímž měli po msrti přejít k nim a nesdílet tak osudy obyčejných smrtelníků.
(pár teoretických náznaků u Jamblicha z Chalkidy, v knize O mysteriích egyptských)
Podobné názory mají i černošské animistickékmeny, které tvrdí, že duše Šamana - kouzelníka přijde mezi bytosti nadpřirozené, nikoliv mezi duše obyčejných lidí.

Život po smrti je skutečný. Běžně máme kolem 86 životů každý. Během nich máme najít své duševní dvojče, zjistit svůj účel v tom či onom životě a dojít osvícení. Navíc z každého života si ssebou neseme karmu, kterou pak během dalších životů vypalujeme, tak, aby naše duše byla čistá, až dojde osvícení. Za každý špatný čin se karma neustále zvětšuje. Čím víc zla činíme, tím je naše duše těžší a nemůže dojít k Bohu. Někdo si vypaluje karmu na začátku a někdo na konci svého života. Podle toho, co sám zvolí, když se rodí na nový svět v novém životě. Důkazem životů po životě je např. reinkarnace, nebo třeba takový ten pocit že někoho známe i když ho vidíme poprvé, povědomá místa, narodíme se s nějakou schopností, pocit Deejavi, nebo se nám dokonce vrací vzpomínky na některé životy. Způsob jak to zjistit je např. hypnóza, nebo regrese, kterou osobně provozuji a nestačím se divit, kolik životů já už jsem měla.

Věřím, že tam "něco" ještě být musí.

Osobní zážitek jeden mám. Umřel nám pejsek (fenka), byla už hodně nemocná a trápila se, tak ji rodiče odvezli k veterináři uspat. Nám dětem nic neřekli, máma mi to řekla až když mě vyzvedla ze školy. Přišli jsme domů a hodiny stály přesně na minutu v době kdy pejsek umřel. Baterka byla OK, stačilo ručičku pošťouchnout a běžely další rok.
Měli jsme z toho radost, říkali jsme si že se ještě "zastavila" doma rozloučit. Akorát mě pak mrzelo, že v tu chvíli doma nikdo nebyl.

Říká s, že zrířata vidí, nebo cítí duchy. Byly jsme nedávno u známých a s jejich psem jsme šli na procházku po vesnici. Zavítali jsme i ke kostelu kde byl vlastně i hřbitov. Chtěli jsme se podívat do kostela, ale u vchodu byla socha na kterou pes začal vrčet, úplně se mu zježila srst. Zajímalo by mě co tam mohl vidět nebo cítit. Byl to fakt zvláštní pocit, tak jsme šli raději pryč.

Zvířata opravdu vidí duchy, mají na to jakýsi šestý smysl. Zřejmě tam nějakého ducha viděl, na takových místech se to stává často. Lidé také mají šestý smysl, ale jen duševně vyspělí jedinci dokáží tuto schopnost využít...

O životě po smrti jsem poslední dobou docela přemýšlela a nemám na to v podstatě žádný názor. NEVÍM. V bibli se nic o životě po smrti (nebi, nebo pekle) nepíše, naopak je psáno, že např. "mrtví nevědí zhola nic." Což mimo jiné říká i to, že ačkoliv si myslíme, že jsme se spojili s konkrétním duchem a ptáme se ho a on zná odpovědi, není to on a ten, kdo odpovídá se za něj jen vydává. Ten někdo je nazýván "padlý anděl" a vyvolávání duchů je v rozporu s Bohem a vírou v něj. Pohádky o nebi a peklu přinesla církev v obě ekumenizace (12. stol.?). Také v bibli stojí, že duše nikam (do nebe) nejdou, pouze čekají na den, kdy dojdou vzkříšení - věrní budou spaseni, hříšníci navěky zatraceni.
Na druhou stranu, pokud pominu faktické důkazy o výskytu "nadpřirozena" - jako např. EVP, nebo fotky a příběhy, dostala jsem sama důkaz o tom, že skutečně "něco" tady dokáže zůstat a dokonce to na první pohled vypadá jako člověk z masa a kostí. (Třeba když nevíte, že ten člověk v tom domě před 20ti lety žil a zemřel). Otázkou je, jestli by to někdo spíš nevysvětlil opět jako "padlého anděla", který má za úkol odvrátit člověka od víry, poznání a spasení.
Nejsem žádný náboženský fanatik, i když jsem věřící. Takový pasivní. není zvláštní, kolik času a energie je někdo schopen věnovat přemýšlení o tom, co bude po smrti, místo toho, abychom si užívali toho, co je teď? Návod stejně nedostaneme.

v tom případě mám karmu o rozloze menšího státu, protože když je na mě někdo zlý, oplatím mu to. I když jsem "v právu", karma mi asi žádnou transakci nepřeúčtuje, co ?

Přečtětěti si knížku Já Jsem od Phdr. Marty Foučkové. Doporučuji.

Reaguji na RomanKaS: V Bibli bylo původně psáno o reinkarnaci, ale na nějakém koncilu bylo rozhodnuto, že to odstraní, již nevím, za kterého papeže. Jeden život ani nestačí na vyřešení všech problémů s splnění všech přání. A je to docela příjemná myšlenka, že obnošený kabát /tělo/ máme možnost vyměnit za úplně nový, a pokračovat tam, kde jsme přestali. Sebevrahové musí všechno prožít znovu a znovu, kým nevyřeší svůj problém bez sebevraždy. Takže není třeba se honit, máme před sebou celou večnost, všechno stihneme.

Devi, snad to tak je

Víte, já četla, jsem věřící, ale do kostela se modlit nechodím, víra je něco jako určitý způsob vyjádření sebe sama, podstata. Jestli je život tam či není nevím. A myslím, že špekulovat nad tím když máme tu šanci žít tady a teď je hloupý. Na život a na smrt je prostě každý sám, sám chodí, mluví, myslí a ten krok tam dál prostě dělá sám.... Studovala jsem filosofii a už Platón říkal, je to něco co všichni tušíme, máme představu a vlastně nikdy neviděli, je to za hranicí vnímání....tak vidíte, filosof, farář apod. všichni něco vidí, něco tuší, ale vlastně to pravý zažijeme až to přijde... tak žijme...

Reaguji na lodicka30: Špekulovat nad tím až zase tak hloupé být nemusí.
Starověká mystéria, duchovní alchymie, joga, mystika a některé směry magie byly vypracované těmi, kterým není lhostejné, co s nimi v dalším životě bude.
A že to podle různých duchovních nauk nemusí být vždy nejpříjemnější a že pomocí různých postupů si lze Vylepšit jak Tenhle pozemský život tak i onen následující.

Ahoj holky, všechny stránky jsem nepřečetla, ale také věřím , že něco je, podvědomí, 6tý smysl, předtuchy, duchové i něco po životě....
Každou noc (tak 5 ze 7mi) se mi zdají různé sny..slátaniny ale mají děj..kolikrát i při nich normálně přemýšlím.uvědomuji si a tak .Občas, když něco ve snu vidím, vidím i tentýž den a to se nejedná třeba o běžné věci se kterými se setkáváme denně.. bohužel vždycky ty náznaky příjdou tak lehce, že si to ani neuvědomím, že se mi o tom zdálo, nebo neumím vyhodnotit co mi sen chtěl říct, co by se mohlo stát..... dost mě ale podporují v přemýšlení...
Nevím jestli to má něco společného s podvědomím, předtuchou..nevím ale stalo se mi toto:
Je mi 23. Od mých 14ti jsme měli psa, poslední dobou jsem k němu cítila více lásky stále jsem mu říkala jak ho miluji a daleko více než předtím..Byl pořád jako štěně, náznaky stáří neměl téměř žádné, akorát se dříve unavil...Jinak hravý atd...Vídala jsem ho už tak 2x týdně, protože už jsem měla svou domácnost a pejsek zůstal u našich... Když jsem ho viděla naposled hladila jsem si ho...a tam kde měl srdíčko jsem dala ruku a říkala jsem, týjo ty až tu nebudeš, až to srdíčko nebude tlouct..nevím co budu dělat...taky jsem si ho natočila na mobil a několikrát vyfotila.....O 3dny déle mi mamka zavolala že umřel..z ničeho nic..asi infarkt....
Bylo mi líto, že jsem u něj nebyla a že se semnou nepřišel rozloučit.... al epak jsem si uvědomila co jsem dělala když jsem ho vidlěa naposled..taky se mi pak zdálo jakým způsobem zemřel a že jsem u něj byla a držela ho..a taky že jsem s ním venku..ale to asi přikládám své fantazii....
nevím jestli to něco znamená....ale pejska jsem milovala nadevše.byla to pro mě rána..a dávala jsem si i trochu za vinu, jestli jsem to nepřivolala
když si na něj vzpomenu nevidím pejska ale dušičku spřízněnou, kamaráda..vůbec né psa....třeba už někde znovu žije jako člověk nebo je tu se mnou....