"Život" po smrti?

No už je to asi vloni na diskuzi ...přibývajících rokách.
janis

Četla jsem hodně knih na tohle téma a jsem přesvědčená,že je i život po životě i reinkarnace.Záleží jak se dušička vypořádá s životem který žila,se situacemi a vztahy které prožila--když není něco dořešené,vrátí se v jiném těle zpět a bude se to opakovat tak dlouho,dokuď situaci nepochopí a nedořeší.Takhle se duše vyvíjí v lepší bytost.

Vzhledem k tomu,že ale tohle forum je o omlazení,tj.o plastických operacích,vyvstává otázka,jestli příliš nepečujeme o svou tělesnou schránku a nezanedbáváme duši-ale i to je spojené-nebudeme-li se sebou spokojeni,naše dušička bude trpět o to více.

Avi
nezbývá než souhlasit. Tělo i duše by měly být v rovnováze. Kéž by to tak vždycky bylo.

děvčata
možná odbíhám od tématu, ale podstoupily jste některá regresní terapii a jestli ano, jaké to je ?

Regresní terapii ne, ale já hypnózu.

Regresní je, že se vracíš zpátky do vzpomínek a třeba i špatných ?
Je to tak? Někde jsem četla, že to musí dělat opravdu zkušení lidé.

Já si myslím, že se se všema potkám a to i s těma, kterým jsem třeba ublížila. Proto se toho raději vyvaruju nyní tady na zemi.
Někdy to ovšem asi nejde, ale člověk by se měl snažit.
janis

Super téma holky miluju záhady a tohle je téma, které je nekonečné, taky věřím v posmrtný život, a to že když někdo zemře, že je nějakou dobu s námi, tady ještě na zemi A taky si myslím, že po smrti, jsou všichni tam někde spolu. Myslím si, že když někdo zemře tak prožije celý svůj život znovu a prožije bolest kterou třeba způsobil ostatním během života, ale pak už jsou si všichni rovni. Myslím si, že po smrti je další nějaký život nevím....chtěla bych to vědět ale nadruhou stranu ne...A co mi nejvíc vadí je to, že umírají děti

Já také věřím na posmrtný život resp. na reinkarnaci. Četla jsem o tom taky hodně knížek a věřím tomu, že se s někým setkáš proto, abyste vyřešili něco z předchozích životů. Mně třeba jedna kartářka řekla, že jsem s mým bývalým přítelem žila už v minulém životě, ale náš vztah nedopadl dobře, proto jsme se znova potkali, abychom to vyřešila. Prý jsem v minulém životě kvůli němu údajně spáchala sebevraždu
Pak mi ještě jedna kartářka (Kozárová) řekla, že jsem se s mojí sestrou už třikrát setkala v minulých životech, jednou jsme byly dvojčata, pak manželé a pak jsem byla její matka. Prý máme náš život hodně provázaný. No musím říct, že v tom měla pravdu, jsme opravdu jako dvojčata, stejně myslíme atd., ale nevím, jak na to z těch karet přišla

Eva
tady nadnesla dotaz o regresní terapii, zda to někdo má za sebou???
Mně by to také zajímalo.
janis

To mě také, kdybych někoho znala, kdo to opravdu dobře umí, tak bych to i možná podstoupila. Myslím si, že je to trochu složitější než to jen vyčíst z karet, proto tomu, co mi řekla kartářka, až tak moc nevěřím. Mě by nejvíc zajímalo, jestli jsem se někdy v minulém životě neutopila, protože i když jsem se naučila plavat, měla jsem od malička z vody hrůzu a dodnes se neumím potápět nebo vůbec ponořit obličej Tak to bych ráda zjistila, já jsem o tom totiž přesvědčená

Pobavilas mne.

Poradím Ti.

Zkus ŽÍT pořádně tento život, nemysli na smrt, a co bude po ní , a hlavně se snaž ŽÍT- co to dá nyní. Na plné pecky!!!
I když jsou problémy starosti, a vše, co k životu - skutečnému - ne iluzi - patří

A povaluj se a mysli si, žes bohatá. Protože pokud jsi zdravá a máš dobrou náladu, tak vlastně tím bohatým povalečem budeš HNED.))

Tak a šup na kanape a povalovat se!

Já to udělám taky.

Iva

Regresi si člověk může navodit i sám - cíleně, někdy, v určitých situacích, se to může stát i spontánně. Smyslem je třeba vrátit se k okamžikům, na které člověk zapomněl, nebo které se staly v minulých životech, a způsobily trauma, které trvá doposud. Dá se tak zbavit třeba nějaké nevysvětlitelné fobie. Myslím, že regrese je "lehčí" stav jako hypnóza, člověk si pamatuje, co prožívá v regresi, zatím co v hypnóze si nepamatuje.

Jinak tohle jsem četla, vlastní zkušenosti nemám...

No tak to se mně podařilo asi se svým bývalým mužem...taky jsem z něj měla fóbii a dnes se na něj usměju, když se míjíme... a nic.
Taky jsem si navozovala nepříjemné a příjemné stavy, abych se s tím vyrovnala. Že by táááák....janis