"Počkali" jste si na svého partnera?

Reaguji na Barbora56: tak to ho snad taky časem zaujmu jako ty

Mě taky, protože já kolikrát někoho uháněla až jsem se mu snad zhnusila

povídej, to mě zajímá...

Reaguji na petla93:
joo takhle jsem to měla taky pro mě něco nedosažitelného... pak jsme se rok oťukávali a v létě už to bude 5 let... bože jak ten čas letí

Reaguji na sunnymoon: no jéje to je story
ale měla jsem zkouškový, tak z akutního přebytku volného času jsem šla na fb...a koukla jsem se jedné krasavici na fotky, co na mě koukali...a nějak jsem tam našla fotku s ním..
moc se mi líbil...ale nejvíc mě upoutalo jeho příjmení....protože jsem ho slyšela občas od táty..a přišlo mi takový domácký..nevim jak to popsat...tak jsem si ho dala do přátel, že si z něj udělám srandu..že se známe a jakto, že na mě zapomněl a tak...no a trochu se to zvrtlo...zjistili jsme že má babičku ve vedlejší vesnici...naši dědové spolu pracovali, tátové chodili spolu do školy..moje mama kamarádí s jeho tetou a to bydlí cca 60km ode mě a nikdy předtím jsem ho neviděla...a pak že on chce jít na školu, kde jsem byla já...a už to jelo...jenže jak jsme se pak poprvé viděli, tak mě úplně dostal do kolen...prostě u mě láska na první pohled..a to na ní nevěřím...no ale byla jsem z něho hrozně nervózní a kecala jsem blbosti...pak jsme se ještě viděli párkrát, ale prostě jsem tlačila na pilu...teď si zase píšem, páč mě vyhodili a znova jdu na přímačky a on se loni nedostal..takže se tak nějak podporujeme....

je mi to úplně trapná psát..si připadám jak šestnácka co tu řeší jesli mu napsat nebo ne
jen jsem chtěla vědět, jestli jsem tak hloupá, nebo jestli si takhle taky někdo počkal a dočkal se

nj to znám, tohle dělám taky, jak blbka, a když mě nezajímá, tak běhá a otravuje on (teďka mě nabaluje jeden kolega, pořád mi posílá papírky, na kterých stojí "I love you Lucia", akorát, že mě nebere a hlavně se vracím zpátky do ČR
jeden by mě zajímal, ale na toho si budu muset ještě počkat chvíli, jestli něco bude či ne až do ČR
takže možná platí, kdo si počká, ten se dočká...kdo ví...
každopádně zajímavé seznámení...taková haluz a on je stejně starý jako ty?

Reaguji na sunnymoon: jsme od sebe asi 3 měsíce..já jsem starší...ale šel do školy o rok déle...
no teď bych si nafackovala..ale už s tim nic nenadělám...snad se nade mnou smiluje vesmír a půjdem oba do prahy

no přeju, aby vám to vyšlo...tak i kdyby ne, můžete se vídat o víkendech, akorát 6 let to takhle praktikovat...přinejhorším by mohl jeden z vás přejít, ne?

Uf, naštěstí jsem čekat nemusela. Seznámili jsme se, šli na první rande, druhé rande a na konci třetího rande už bylo jasné, že spolu chodíme A jinak se mi líbí co psala Efca:

, protože krom setkání v hospodě je to u nás doslova totéž

Na mého současného partnera jsem čekala půl roku. Moc se mi líbil, ale on si myslel, že jsem na něj příliš mladá. Ale líbila jsem se mu, takže jsme si denně psali, často se vídali.. A postupně zamilovali ( já tedy dřív, než on ) a jemu došlo, že už nemá slysl čekat a na věku nezáleží. Ted jsme spolu rok a půl a je to pohádka a pevně věřím, že navždy